Pacific Crest Trail

Podařilo se nám vstát v půl šesté. Venku (i ve stanu) bylo vlhko a chladno, navhlé spacáky, oba jsme spali v péřovkách. Byla nám strašná zima. Tomáš nosí ráno rukavice… Prostě takové normální ráno v polovině srpna 🙂 Věříme, že i když je ve Washington počasí kruté a deštivé, že je to jenom studená fronta. […]

Vstávali jsme v 5:45. Mraky, ve kterých jsme spali, zmizely do údolí, a tak nad námi svítila jasně modrá obloha a akorát vycházelo rudé slunce. Jeho paprsky byly ještě příliš slabé, proto jsme kempoviště opouštěli pořádně zmrzlí. Po deseti minutách chůze se před námi objevil dechberoucí pohled na údolí přikryté bílou pokličkou mraků a za […]

Ráno jsme se probudili do intenzivního hustého deště. Mlha a kompletně zatažená obloha nedávala naději na zlepšení. Předpověď počasí bohužel nelhala. Rozhodovali jsme se, zda jeden den počkáme ve stanu – bohužel jsme nestihli dojít do 25 mil vzdáleného města Packwood, kde bychom volný den mohli využít lépe, nebo půjdeme a kromě toho, že budeme […]

Ráno jsme vyšli až v 7:30. Tomáš si převazoval vyvrknutý kotník a snídali jsme. Dnes jsme šli po jedné z nejhezčích pěšin za celý trail. Cestička byla písčitá a díky včerejšímu dešti měla půda ideální konzistenci pro příjemné šlapání. Hodně to pomohlo i Tomášově kotníku – po měkkém a jednoduchém terénu se mu šlo lépe. […]

Vstávala jsem po půl šesté, abych ještě využila možnost dobít energii a dopsat blog. Tomáše jsem nechala spát skoro do sedmi. (Včera jsem do půlnoci seděla s ostatními hikery před obchodem. Byla jsem tam tedy spíš sólo, protože oni pili pivo a hulili trávu… Když si sedli s batohem do kytek, které měly zdobit verandu […]

Ráno jsem se probudila unavená, což mě přimělo k rozhodnutí, že už si někde musíme OPRAVDU odpočinout. Přece jen nám už není dvacet 🙂 Vyšli jsme do vlhkého rána a na úzké cestičce na nás po dlouhé době začali útočit komáři. Že by poslední kapka do našeho poháru trpělivosti? Hustý les naštěstí brzy vystřídalo husté […]

Spalo se nám dobře. Oba jsme potřebovali dospat předešlou noc u Shreka, a tak jsme spali jako dřevo. Než jsme se ráno nasnídali a připravili věci k odchodu, bylo za deset minut sedm. Začátek cesty vedl lesem plným mechu a kapradí, který připomínal prales. Později už se jednalo spíše o standardní hodně hustý les.  Dnes […]