43. den Te Araroa: Very nice beautiful trail 🤣; Tararua Day 1, Whare o Motorumu Hut, Tokomaru Shelter (1515 km)

Dnes jsme si užili vážně pěkný trail.

Vstávali jsme v půl sedmé, dřív se opravdu nešlo vykopat z postele 🙈 Ta byla sice menší, než bychom si představovali, a tak jsem se často budila, navzdory tomu POSTEL JE POSTEL!

Sbalili jsme se a když jsem do batohu chtěla dát naše sendviče – toastový chleba se sýrem a pomerančovou marmeládou – na tuhle kombinaci jsme se těšili už tři dny 😋, zjistila jsem, že je na něm a i v balení chlebů asi 200 mravenců. Nééé. Katastrofa 😅🤣 Já bych si je ofoukala, ale Tomáše přešla chuť, protože mravenci žerou mimo jiné mršiny🙈🙈🙈

Kromě ranního „checkování“ vody – kolik je kde vodních zdrojů před námi – jsme ještě narychlo řešili, kde je nejbližší supermarket, abychom si dokoupili jídlo. Na štěstí jsme našli New Word, a tak jsme to vzali přes něho. Obchod nebyl vůbec v aplikaci pro hikery… škoda, kolik lidí si zbytečně z centra města nese jídlo, když neví, že se mohou zazásobit tady – skoro přímo na trailu 😎

Místo chleba jsme koupili housky. Zjistili jsme, že tu ráno zlevňují pečivo, které má expiraci až druhý den, takže je v perfektní kondici. Na jednom balení 8 housek se dá ušetřit skoro dvacka 👍I když v rámci celkového rozpočtu tady je to na druhou stranu dost směšný číslo 🤣😅

Udělali jsme si radost a koupili každý kus sladkého pečiva a já si koupila balíčky instantního karamelového latté a den jsme začali dobrou snídaní. Velký čokoládový pletenec nebo velká kapsa s marmeládou zde stála 40 korun, ale pečivo nám tady OPRAVDU chutná 😋 Stojí za to…

A pak jsme vyrazili.

Cesta vedla samozřejmě přes silnici, ale brzy se z ní stal opravdový trail. Kochali jsme se pěknou přírodou a dnešek si opravdu užili.

Cesta byla dokonce i perfektně značená!

Dnes jsme potkávali hodně cyklistů. Jedni nám zastavili a gratulovali k ujití poloviny cesty. Cože, už? Vyfotili nás společně na památku.

Viděli jsme „koberce“ kopretin – letní atmosféra jako v Česku 😎

Přechod přes ohrady

Oběd jsme si užili na úplně novém dřevěném sezení umístěném na rozkvetlé louce. Je tu opravdu krásně.

Cedule hlásající polovinu cesty… aha, takže to s tou předchozí „polovinou“ ujitého trailu nebude tak žhavé 😂🙈🤨

Často vidíme prostřílené značky a teď i cedule. Dnes jsme viděli i pozůstatky střelby brokovnicí do stěny obydlí pro hikery. Považujeme to za vrchol vidláctví 😡

První přístřešek, který jsme dnes navštívili, nám sloužil jako perfektní místo pro přípravu oběda. Často tu fouká, a tak mít možnost uvařit si třeba nudle v závětří a jinde než na zemi, potěší 👍 Přístřešek byl nový a vstupní stěnu zdobily vyřezávané maorské motivy. Kromě toalet byl venku stůl se sezením a také popelnice. Možnosti vyhodit odpadky si člověk váží snad nejvíc – doma nám to přitom přijde tak samozřejmé.

Odpoledne se mi sice moc nechtělo už pokračovat, ale protože byly jen čtyři hodiny, rozhodli jsme se pokračovat k další chatě – asi 15 kilometrů.

Nejdříve jsme šli po širší cestě, a pak vstoupili na úzkou cestu do lesa. Před vstupem nás varovali, že se zde používají herbicidy. S jedy se tady opravdu nemazlí… – s herbicidy ani s pesticidy. Viděli jsme mnoho oblastí politých chemikáliemi, aby tam přestala růst vegetace. Pak člověku ani moc nechutná voda z řek, když víme, kolik chemikálií se tu v přírodě používá 😐 O jedu 1080 vláda tvrdí, že je pro lidi a přírodu bezpečný a přitom vyjma pár zemí jako Izrael a Austrálie je všude zakázaný… od 70. let se nesmí používat ani v USA a tady se vesele sype do lesů, i když po něm zvířata umírají v až 48 hodin dlouhé agónii.

Bahno na nás čekalo i dnes 🙈😅

Odpoledne jsme překračovali několik řek. Byla jsem ráda, že to děláme za slunečného dne. Zítra má pršet a kromě zimy se může stát, že se řeky rozvodní a to až tak, že je nebude možné přejít. (Teď je extrémní sucho, a tak se zde asi hladina vody po dešti tolik nezvedne, ale obecně v těchto oblastech je to potenciální riziko.)

Krajina navečer byla vážně pěkná, ale my už mleli z posledního. Ušli jsme přes 42 km v terénu, který nebyl úplně jednoduchý. Často jsme chodili nahoru a dolů úzkými cestičkami po úbočí kopců nad řekou a museli se soustředit na každý krok, vyhýbali jsme se bahnu, podmáčeným částem luk atd.

Příběh muže, který v této náročné oblasti farmařil. Postavil si 8 m vysoký most, ze kterého se jednoho dne bohužel zřítil. Navzdory bolesti a zraněním se doplazil několik kilometrů pro pomoc. Dříve však než opustil dům, dal najíst svým psům! Zraněním bohužel podlehl…

Večer jsme konečně přišli k přístřešku, kde jsme spali. Vevnitř již bylo několik hikerů – JAR, Británie, Austrálie. My spali venku, ale od slečny z JAR nám přišlo moc pěkné, že nás vybídla, abychom si k nim šli sednout dovnitř a když jsme zmiňovali, že si druhý den musíme dostopovat pro jídlo, přišla za námi později do stanu a nabídla nám snídani. Takové chování člověka opravdu zahřeje u srdce a i kdyby to měl být jediný zážitek z celého dne, stál ten den za to ❤

42. den Te Araroa: Dilema Stopování; Bulls, Hitchhike to Palmerston North (1470 km)
44. den Te Araroa: DÉŠŤ & bahno - novozélandské kombo; Tararua Day 2, Mud…, Makahira Center, Levin (1536 km)

One Reply to “43. den Te Araroa: Very nice beautiful trail 🤣; Tararua Day 1, Whare o Motorumu Hut, Tokomaru Shelter (1515 km)”

  1. Michal senior says: Odpovědět

    Opravdu krásný úsek. A gratulujeme k ujití první poloviny trailu!

Napsat komentář