Do půl jedné do rána jsme řešili, že máme bohužel nemocného domácího mazlíčka.
Když jsme po půlnoci leželi v motelové ložnici a měli pootevřené okno a zatažené závěsy, strčila nám nečekaně do okna hlavu kočka! Tak to mě vyděsilo 😅😂
Budík zvonil v 6:15 a vstávalo se těžce. V sedm už nás nabíral Stuart a vezl zpátky do Lake Tekapo. Takový servis… cestou jsme u silnice viděli snad 5 dravců, většina z nich žrala přímo na cestě mršiny zajetých zvířat. Je bohužel snadné taková zvířata srazit – a hodně sražených dravců potkáváme, protože ze silnice odlétají na poslední chvíli.
Dnešní etapu jedeme na kole. Trail totiž vede podél vodního kanálu, kde se nesmí cca 50 km stanovat, a tak bychom museli buď ujít „pade“ za den, nebo stopovat… Rozhodli jsme se pro kola a protože již delší čas sníme o elektrokolech, pojali jsme to jako možnost je vyzkoušet.
Stu chtěl jet dnes na kola s námi, ale v půjčovně již další elektro kolo neměli 😞 My si kola objednali den předem telefonicky. Ještě jsme zkoušeli vyhandlovat slevu, ale žádnou nám nedali. Resp. řekli, že si nebudou účtovat peníze za to, že nám převezou batohy. To nám přišlo hodně trapné, když si stejně musí dojet pro kola – takže nevidíme zádrhel v tom, aby nám dovezli batohy 🙈🙈🙈
Další, co jsme od rána řešili, bylo počasí. Resp. vítr. Díky cyklonu, který se objevil nad Tasmánským mořem, foukal opravdu silný vítr a my nevěděli, jestli je v takovém počasí rozumné jet na kola. V Tekapo foukalo hodně a hory okolo byly obklopené modrými mraky.
Stu nám nabídl, že by nás do města Twizel odvezl. V půjčovně nám řekli, že můžeme rezervaci zrušit, ale že kdyby byli mladí a potřebovali se někam dostat, takže by si kola vzali. A teď babo raď! Kontrolovali jsme znovu počasí ve Windy aplikaci. Navzdory silnému větru v Tekapo by mělo směrem k Twizel foukat méně. Pršet má až ve tři. Měli bychom to stihnout… rozhodujeme si kola vzít. Batohy necháváme, aby nám je při vrácení kol dovezli. Kola mají praktické „kapsy“, kam si dáváme vše, co bychom mohli potřebovat. Bereme si svítivé vesty a helmy a vyrážíme. Na elektrokole se musí šlapat, nicméně vám kolo v pohybu pomáhá – jak moc si člověk volí sám. Pokud nemáte kolo nastavené stále na nejvyšší výkon, vydrží baterka na 100 km.
První kilometry si elektrokola musíme trochu „osahat“ a taky získat grif na jízdu po štěrkové (gravel) cestě – kolo se mi na ní trochu „smeká“. Brzy si už výhod kol užíváme naplno a cestu podél vodního kanálu plného azurově modré vody si užíváme na 100%. Jelo se naprosto parádně!
Pěkná cesta, hezká příroda, TOTÁLNÍ POHODIČKA… zase až na pár lidí jsme byli sami. Kola byla naprostá pecka a relax. Věřila jsem, že dnes bude legrace, ale předčilo to moje očekávání. Určitě si elektrokola vyzkoušejte. My jeli max. 45 km, na dobrých cestách 37 km a někdy jen 27 km v hodině. Vyráželi jsme před devátou a do cíle přijeli ve dvě. Šťastní, nabití a zrelaxovaní, i když jsme ujeli skoro 90 km 😊
V cíli jsme kola odevzdali, vzali si batohy a vyrazili na trail.
20 minut před tím, než jsme vrátili kola, začalo pršet a protože déšť neustával ani když jsme vyšli, rozhodli jsme se výjimečně postavit stan už před čtvrtou hodinou. Jinak bychom museli vyjít do vyšší nadmořské výšky a spát až u chaty vzdálené asi 15 km. A to se mi jednak nechtělo a jednak nám to v dešti nepřišlo jako dobrý nápad.
Ve stanu jsme odpočívali, dodělávali resty, co jsme nestihli včera, a hlavně mám v plánu se dospat.
Super, byl jsem zvědav jak se Vám budou elkola líbit, sám s nimi mám velmi dobrou zkušenost, je v nich velký rozdíl tak jako ostatně i v klasických kolech, ale obecně je to velmi příjemné a obvykle, pokud člověk není vyloženě natur baiker, tak se mu to líbí a když jeden chce, tak si i na elkolu mákne 😃. To že Vám vezmou zadarmo batohy na místo, kde jim vracíte kola mne pobavilo ale už vlastně ani nepřekvapilo 🤣. A jinak jak vidím, právě jsi nejen dohnala video, ale už i předběhla. Hezký den 👋
Ahoj Jirko, přesně, jak píšeš 😉 Batohy nepřekvapily 😁 Kola byla super a myslím, že neodolame a ještě si je tu půjcime.