2017: PCT – 2. den na trailu – zvykáme si


Ráno jsme vstali v pět hodin, sbalili věci a za svítání vyrazili. Díky rannímu „chladnému“ počasí cesta dobře ubíhala, viděli jsme i několik zajíčků. Došli jsme do kempu, který byl liduprázdný a působil trochu nehostině, a tak jsme byli rádi, že jsme noc před tím spali v přírodě. Nemohli jsme najít recepci, abychom se zeptali, zda můžeme využít sprchy, a tak jsme se jen nasnídali, nabrali vodu a šli dál.
Cesta ubíhala pěkně, viděli jsme strom obsypaný supy a taky strom s úlem divokých včel. Deset metrů před ním dal někdo na zemi lístek „Angry Bees“, ať si na včely dáme pozor, přišlo nám to jako hezké gesto. (Nejdříve nás teda napadlo, jestli to není trail magic 🙂 – příjemné překvapení, které chystají dobrovolníci hikerum jako třeba ovoce nebo vychlazené nápoje).

V deset začalo slunce zase pořádně pálit, a tak jsme to dle plánu a na základě zkušenosti z minulého dne  v jedenáct zakempili ve stínu pod mostem u řeky. Hurá voda!!! Řeka byla plná malých kousků zlata, a tak Tomáš chvíli „rýžoval“ a já se snažila psát. Postupně dorazili ostatní hikeři. Američani jsou hodně komunikativní, tak jsme se seznámili s Angelou, Bamboo a s dalšími. Vyměnili jsme si i nějaké cestovatelské know how jako dat si boty a ponožky na sluníčko, protože mají sluneční paprsky antibakteriální účinky.

Ve dvě jsme se vydali dojít zbylé míle. Trochu jsme podcenili sluníčko, zase bylo velké vedro… Cestou jsme potkali Bamboo a jeho kamaráda, kteří měli deštníky jako my, a tak jsme udělali deštníkovou kolonu a chvíli si tak vzájemně stínili. Začala nám docházet voda – oba se nám nabídli, zda nechceme tu jejich. Pomoc jsme nepřijali, ale opět skvělé gesto.

Dvě míle před Fred Canyon jsme se s nimi rozloučili a kousek odbočili, abychom si nabrali vodu a taky se v soukromí vykoupali v potoce.

Pak jsme se vydali do tábořiště, kde se nás večer sešlo asi dvanáct. Bylo zde hodně místa na stanování a díky potůčku dostatek vody. Postavili jsme stan, připravili si vodu na další den a navečeřeli se společně s ostatními – každý z vlastních zásob  V osm jsme už byli všichni ve stanu tuhý únavou.

2017: PCT - 1. den na trailu - první krize; Jet Lag si vybírá svoji daň
2017: Pacific Crest Trail - 3. den na trailu - začíná být sranda 😉

Napsat komentář