PCT – 75. den na trailu; Marble Mts., suchá a kamenitá cesta plná motýlů, mloci v jezeře a sníh na trailu

V neděli ráno jsme vstali po šesté, abychom se co nejdříve nasnídali a vyrazili stopovat. Byla to ale zbytečná akce, za hodinu projela dvě auta a nikdo nás nevzal. Domluvili jsme se s majiteli Hikers Hut, že nás na začátek trailu za deset dolarů v půl desáté odvezou. (V tom se samozřejmě na silnici začalo objevovat více a více aut… A také do městečka přišla srnka.)

Na trailu jsme byli až po desáté s plnými batohy jídla a to i když jsme toho dokupovali jen minimálně. Váhu tvořily potraviny objednané z Amazonu a den jídla jsme nashromáždili díky hiker boxu. Kilové Nutely, která by tady stála alespoň 15 dolarů, jsme se ale vzdali a vrátili ji zpátky. Nechtěli jsme ji táhnout.

A hned jsme vyrazili hezky do kopečka 🙂

Před námi byl na vrcholkách hor vidět opar z dohořívajícího požáru. V Kalifornii mají obrovský problém s velkým množstvím dřeva v lesích. Sami vidíme, kolik je v lese popadaných suchých stromů. Spadlé jehličí někdy v lesích tvoří mnohacentimetrové „koberce“. Z tohoto důvodu jsou zde paradoxně vítané menší dobře kontrolovatelné požáry, které dřevo v lese spálí. Pokud je takto shořelé větší množství zalesněné plochy, zabrání to vzniku velkých rozsáhlých požárů. (Příčinou požárů je zde často blesk.)

Cesta je dnes suchá a kamenitá, přesto zde v prachu poletuje spoustu velkých motýlů. Jsou nádherní.

Prameny s vodou jsou dobře značené. Oproti minulým letům je díky enormní nadílce sněhu vody na trailu dost. Všechno zlé je pro něco dobré 🙂

V půl třetí jsme si u potoka dali pauzu. Množství komárů je odpoledne ještě snesitelné, a tak se dá najíst i v jejich přítomnosti.

I obyčejný toastový chleba s pomerančovou limonádou umí potěšit 🙂 Z Etny si s sebou neseme asi kilové balení sýra. Obsahuje hodně bílkovin a kalorií. V Kalifornii jsme se nejčastěji setkali se sýry typu Chedar, Swiss – chutná jako ementál – a Jack. Jack je nejpodobnější sýrům, které známe z Česka, a chutná nám nejvíce. Ten náš macek je do druhého dne je pryč…

Pistácie z hiker boxu bodly 🙂

Navečer jsme přišli do místa, které nám svým divokým rázem připomínalo Korsiku. V horách jsme byli sami. Po skalách tekly proudy vody, na cestě se tvořily potoky a okolo trailu kvetlo mnoho kytek. V tomhle místě roztál akorát čerstvě sníh. Příroda byla jako na jaře.

Jsme v krajině horských jezer.

Rostliny mi připomínají brambořík.

Růžově kvete vřes 🙂

Poprvé v životě vidíme plavat černé mloky v horském jezírku. Maličkost, která je však pro mě i Tomáše velkým zážitkem.

Tahle část trailu se nám líbí.

Proudy vody omývají skály a proměňují trail v potok.

A je to tu zase. Musíme přes sníh! Neee….

Poslední míle šlapeme zase do kopce. Kulisy naší cesty tvoří shořelý les. Při výběru fleku na spaní si dáváme pozor, aby v jeho okolí nebyl žádný suchý strom.

 

Místo na stanování, se kterým jsme počítali, je už obsazené, a tak si stavíme stan přímo na cestě o pár desítek metrů dál.

Tomáš staví stan 🙂 S výběrem tohoto modelu od Zpacks jsme maximálně spokojení. Stan je prostorný a lehký.

Večeříme na zemi.

Dnešní den bych zařadila k náročnějším. Jsem ráda, že jsme navzdory pozdnímu startu ušli alespoň 19 mil.

Spíme přímo na trailu na míli 1616 a ušli jsme 31 km.

PCT - 74. den na trailu; ZERO DAY v Etna, nula našlapaných mílí, ale hodně radosti! 
PCT - 76. den na trailu; Paradise Lake, velký den - dostali jsme vlastní trail names, rozkvetlé horské louky a sněhová pole

One Reply to “PCT – 75. den na trailu; Marble Mts., suchá a kamenitá cesta plná motýlů, mloci v jezeře a sníh na trailu”

  1. Ahoj, opět nádherný a úžasný. Zdravíme Vás oba s Polabské nížiny:)

Napsat komentář