PCT – 100. den na trailu; Indian Wilderness, Mnt. Adams, Trout Lake

Ráno jsem se probudila unavená, což mě přimělo k rozhodnutí, že už si někde musíme OPRAVDU odpočinout. Přece jen nám už není dvacet 🙂

Vyšli jsme do vlhkého rána a na úzké cestičce na nás po dlouhé době začali útočit komáři. Že by poslední kapka do našeho poháru trpělivosti?

Hustý les naštěstí brzy vystřídalo husté borůvčí, stromy prořídly a výstup na další horu nám zajistil pěkné výhledy.

Svítilo sluníčko, sbírali jsme borůvky, šlo se dobře a krajina Washingtonu nás i přes dotěrné mouchy a komáry bavila.

Měli jsme v plánu navštívit městečko Traut Lake a zdálo se, že bychom mohli stihnout jeho návštěvu ještě večer, což nám přidalo na motivaci.

Od dopoledne jsme míjeli několik krásných jezer a také jsme potkávali hodně hikerů – ať už těch, co jdou celé PCT nebo jeho části, či se v přírodě rozhodli strávit jen den.

Mladí a neklidní 🙂

Dnes jsme se kochali pohledy na opravdu nádherná jezera…

Když jsme se večer blížili k silnici na stopa do Traut Lake, byli jsme už pořádně hladoví a unavení. A v tom se před námi objevil úžasný trail – popelnice s jídlem! Naše hladina endorfínů stoupla na maximum.

Dobrou náladu nám srazila absence jakýchkoliv aut na silnici… Za 3/4 hodiny neprojelo ani jedno.

Naštěstí jsme na silnici potkali pár, který si zde dával večeři po absolvování trailu, a Tomáš je oslovil, zda by nás neodvezli. K našemu štěstí řekli, že dojí své jídlo a do města nás odvezou. Ufff…

Nikolas má se svojí manželkou čtyři děti (!) a volný čas tráví rádi v přírodě 🙂

Ve městě jsme stihli nakoupit večeři a ustlat si na zahradě jedné trail angelky 🙂

Spíme na míli 2 226 a ušli jsme 50 km.

PCT - 99. den na trailu, motivační KRIZE
PCT - 101. den na trailu; už je to tu zase pěkné a Tomáš si zrovna vyvrkl kotník, díky za každou míli...

Napsat komentář