2017: PCT – 19. na trailu; jedna pizza na dva dny

V noci makali bobři o sto šest a u vody se naplno rozjel noční život. Také začal foukat vítr, a tak se mi v hlavě honily myšlenky, jak je to vlastně s kvalitou stromů v zátoce ohlodaných od bobrů, aby nám třeba nespadl nějaký na hlavu… Usla jsem až ve dvě ráno, i když chodíme spát třeba už v devět. Tomáš usne pokaždé hned.

Ráno jsme vstali už po páté. Teplo již od této ranní hodiny bylo moc příjemné. Nemrznou vám ruce a suchý stan se dobře balí. 

Ranní cesta vedla přes úbočí hor kolem obrovského údolí. Šli jsme svižně, míle jsme nasbírali rychle.

Asi za hodinu jsme potkali trail angela Gold Technology – chodí po trailu a nabízí poutníkům jídlo nebo směs na instantní kávu. Dělá to už čtvrtým rokem… Neuvěřitelný.

Na trailu potkáte hodně varování a upozornění

Když jsme odpočívali u mostu, zdravila nás Američanka a rozpovídala se o tom, že byla v roce 1981 v Praze.

Na trailu potkáváme ještěrky, zajíce, ptáčky, motýly, občas hady a taky tohle nádherné stvoření 🙂

Tento den jsme měli ještě jedno moc příjemné překvapení. Nějaký dobrák nachystal pro hikery ve stínu stromů vodu. Jééé 🙂

Pro nás je tohle prostě POKLAD…

Během dopoledne jsme stihli ještě obejít jezero Silverwooden Lake. Tomáš se chtěl původně vykoupat, ale jezero sloužilo hlavně k provozování vodních sportů a protože je víkend, hodně lidí tady bylo na motorových člunech a zápach pohonných hmot jsme cítili až na cestu. Cestou kolem jezera jsme potkali pána, který venčil psy (hodně Američanů tady má psy), řekl, že nás vítá u jezera a hned se s námi dal do řeči – přijde mi to opravdu milé 😉

Napadlo nás, že bychom si mohli dát k obědu sushi ve vyhlášené restauraci, která se nacházela 2 míle od trailu. Těsně před nástupem na stop jsme to ale zamítli, protože jsme se báli, že bychom se ze sushi málo najedli. Vymysleli jsme, že si objednáme raději pizzu, kterou vozí až do kempu, kam jsme v poledne přišli.

V kempu už bylo asi 30 hikerů a měli ten samý nápad, akorát jim dovezli pizzu po 40 minutách a nám až za 2 hodiny a 15 minut!!! A ještě s námi ženská, co nám jídlo dovezla, sehrála scénku, že nemá drobné na vrácení – asi si myslela, že ji na to skočíme 🙂 🙂 

Z čekání na pizzu jsme byli ohromně otrávení. Místo odpočinku jsme jen hladoví řešili, kde je naše jídlo a vůbec jsme si kemp neužili. Když už jídlo přivezli, byla pizza obrovská a my tak otrávení, že jsme každý snědl čtyři kousky a už nemohli a neměli chuť. K tomu navíc Tomáš omylem objednal místo dvou listrů Coca Coly čtyři litry RColy… A tak jsme měli víc jak kilo nedojedené pizzy a 4 litry = 4 kila pití… Další hodinu jsme se snažili vypít alespoň dva litry, abychom to dalších 7 mil nemuseli tahat.

Ještě když jsme čekali na naši pizzu, přišel za námi jeden z té velké skupiny hikerů a donesl nám pivo – museli jsme působit zoufale…

A takhle se chodí „nalehko“ – snad víc jak kilo pizzy a dvě kila RColy 🙂 🙂

7 mil, co jsme šli navečer, jsme ušli asi za 2 hodiny. Pití a zbytek pizzy jsme odtáhli a hodilo se to k večeři. Pizza je tak obrovská, že zbylo i na zítra 🙂 Vzhledem k tomu, že nás dvě velké pizzy a 4 litry pití staly 50 dolarů (!), nechceme nechat nic na zmar.

Tomáš jako „Pizza man“ 🙂 Celkově táhl pizzu přes 20 mil 🙂 ! 

I když před námi vyrazili skoro všichni, kdo v to odpoledne v kempu byli, spotů na spaní jsme našli dost a rychle se v jednom privátním jen pro nás hned u potůčku zabydleli. Tomáš postavil stan a pak stavěl pro žáby přehradu. Večer už šla jedna žába tu přehradu vážně omrknout 🙂 Byl z toho v sedmým nebi 🙂

A pizza byla i k večeři… Ale to už nám přišla k chuti.

Noc je teplá a v dálce houkají vlaky. Kolem nás slyšíme hlasy ostatních hikerů, ale brzy utichnou. Všichni jsou v osm mrtví únavou. Dnes jsme skončili na míli 336 a ušli 35 km.

2017: PCT - 18. den na trailu, nejhezčí pláž, když vás ryba kousne do pupíku a bobří zátoka
2017: PCT - 20. den na trailu; vedro a celodenní šlapání do kopce

11 Replies to “2017: PCT – 19. na trailu; jedna pizza na dva dny”

  1. Pizza a 4 litry coly me dostaly 🙂 Fotky jsou super a mam radost, ze je vam teplo. Vy si uzivejte, my pracujici mazeme do kolbenky, maily, porady a jine ptakoviny 🙂

    1. Přesně tak, takové ty ředitelské povinnosti :*

  2. A ředitelky se pak po tom kolotoči musí odměnit v Pařížské 🙂 🙂

    1. Chybíííííííííííííííííšššššššš 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 Včera jsem si na tebe vzpomněla. Musím ti nahrát naše porady 🙂 jak my dvě po třetím koktejlu 🙂 🙂 🙂 🙂 Ale už si začínají zvykat, že je mezi nimi ŽENA 🙂

      1. Cože?? 🙂 jak my dvě po 3. koktejlu? Tak to mi napis do emailu :*

  3. Ahoj, díky moc inspiraci, je to parádní čtení 🙂 Máme malé děti, tak si nedovedu představit je tak dlouho nevidět, tak užívejte stávající etapu života, kdybyste to pak měli stejně 😉 Můžu se zeptat, jak měříte denní ušlé vzdálenosti?

    1. Ahoj, máme super aplikaci Hikerbot – je zdarma a je to vyznačený trail na mapě. Máš tam vzdálenosti a hlavně vyznačené kempy, vodu, obchody s jídlem… Tu aplikaci dělal dokonce Čech. Tak vždy vidíme, kolik jsme toho ušli – snad jsem pochopila dotaz dobře 🙂 jsou lidé, co to jdou i s dětmi – mají můj obdiv. Vím, že loni to šla matka s asi s 8letým dítětem. My viděli rodinu s tak 13. letou divkou, co sli PCT. Taky je zde dost otců, co děti nechalo doma, ale je to o povaze a nastavení partnerů. My máme doma králíky a už po nich máme splín, natož po dětech 🙂 jen to píši pro info, že jsou i takové případy 🙂 Hezky den

  4. Eva Švanda says: Odpovědět

    Leni,s tim andelem jsi me dostala…je to vubec mozny?…Potkali jste vubec nejakyho prudice,krom te pani s pizzou?….A jinak jakou fyzickou pripravu jste meli?Preci jenom je to uz par dnu,co denne absolvujete mnoho km…Vim to z vlastni zkusenost,ze to neni sranda:-(

    1. Ahoj Evi! No často se hodně prudíme s Tomasem navzájem a to bohatě stačí!!!! 🙂 🙂
      Někdy mě štve, když jsou třeba ostatní hluční, ale to jsou malé věci a spíš moje asocialnost a uzkoprsost. Jinak lidí tady bajecni, třeba jsme přišli do kempu a hned ti cizí lidí říkají: Vítejte, nebo se s tebou hned dají do řeči a jsou úžasně mili. Myslím, že fyzická příprava ma výhodu, že jdeš hned na začátku více km / rychleji.ale nutná není. Jsou tu lidi, co váží tak 130 kilo a jdou to. Tomás ma zdravotní problémy celý zivot s koleny, tak ho trápí i tady. Já jsem ne sportovec, ale tady taky v pohodě. Víc si myslím, ze je těžší udržet psychiku a vůli to ujít. Po deseti dnech ve špíně už sem toho měla dost a ztrácela motivaci…

  5. Jste miláčkové. Krása! Zdar a sílu! 🙂

    1. Děkujeme moc! A hodně zdraví i vám doma :*

Napsat komentář