Vstávali jsme až v šest. Už se těšíme na „nicnedělání“ ve městě.
Až do oběda jsme šli většinu času po lávovém povrchu. Po lávě se chodí špatně – je ostrá a podkluzuje.
Ráno jsme šli okolo vodopádů Obsidian Falls 🙂
Vodu jsme brali z pramenů…
Lávové sklo.
Okolí působilo impozantně. Zasněžené vrcholky sopek, vyvřelé masy lávy, pár stromů, které se tady drží při životě, dvě jezera… A skoro žádní komáři! Pro mě to je zatím třetí nejhezčí den v Oregonu 🙂
Před polednem jsme přišli k silnici, odkud jsme chtěli stopovat do města. U silnice je vyhlídka – turistická atrakce – a tak Tomáš obcházel auta lidí, kteří se sem přijeli podívat, ale první hodinu jsme štěstí neměli. Na silnici byl navíc hodně slabý provoz.
Pak nám zastavila mladá sympatická Němka a do 15 mil vzdáleného města nás odvezla. Uf! Slečna tu dřív byla na studentském pobytu a teď se sem na pár dní vrátila užít si cestování. Vyprávěli jsme jí o PCT a dobře se bavili.
Louka posetá lupinami mi vzala dech… A ta vůně 🙂
Sisters, kam jsme měli namířeno, je malé turistické městečko, kde centrum tvoří dvě ulice. Asi dvacet mil vedle se nachází mnohem vetší město Bend, kde je i obchod s outdoorovým vybavením, a tak se častěji stává místem zájmu hikerů. My jsme do Bendu nechtěli proto, abychom nemuseli trávit tolik našeho „volného“ dne stopováním.
Sisters předcházely zvěsti o tom, že je drahé. Když jsme se hned po příjezdu podívali na nabídku ubytování, došlo nám to. Vyskočil motel za 175 a pak za 280 dolarů za noc. Další hotel, kam jsme zkoušeli volat, nám oznámil cenu 160 dolarů… Tak to nás zarazilo. Rozhodli jsme se, že se půjdeme naobědvat do Subway a tam si promyslíme, co dál.
Byla jsem docela skleslá. Věděla jsem, že si za to komáří peklo hotel zasloužím, ale ty ceny?! Tomáše napadlo, že se zeptáme ještě v jednom motelu. Cena byla okolo 90 dolarů plus daň – lehce přes sto. A to byla zlevněná cena ze 150 dolarů!!!
V Bendu jsme našli levnější ubytování – 69 dolarů plus daň, ale stopování dalších cca 20 mil by nám zabralo fůru času a navíc byla cena bez snídaně, a tak jsme se rozhodli zůstat v Sisters, i když náš hotel zvenku vypadal dost obyčejně.
Před recepcí hotelu jsme potkali Američanku, která nám nabídla, že nás proveze městem a všechno nám ukáže 🙂
Ukázala nám např. obchod s ovocem 🙂
Když jsme otevřeli dveře našeho hotelu, nevěřili jsme vlastním očím!
Dvě umyvadla, dvě postele a předzahrádka! Prostředí bylo nádherný. A zbytek už znáte… Praní včetně batohů, matrací, věcí…
Automat na kafe 🙂
Večer jsme si alespoň stihli skočit pro něco dobrého. A protože se tady vyplatí kupovat potraviny ve velkém, koupili jsme si hned šest docela velkých vaniček borůvek. Srazili jsme tak cenu každé vaničky na polovinu 🙂
Spíme na míli 1981 a ušli jsme 20 km.