2017: PCT – 23. den na trailu; trail ti dá, co potřebuješ – MOTIVACI, pohádkový den

V noci se spalo dobře, bylo teplo a sucho. Vyhecovali jsme se a vstali brzy, kempoviště jsme opouštěli jako první v 5:45. Už po šesté ráno svítilo sluníčko a bylo to na tričko.

Trail nás sice popotáhnul i po kopcích, ale poprvé po několika dnech se nám šlo dobře a lehce a celý den jsme si opravdu užili! 

Příroda zase ožila, měnila se pásma, kochali jsme se z nádherných vyhledů, které rozptýlily i dopolední stesk po domově a rodině.

A také jsme se vyhýbali jedovatým kytkám, kterých byly desítky – za dva dny jsme jich míjeli určitě přes sto. Dotek s nimi prý způsobuje bolestivé puchýře. Nezkoušeli jsme to ale 😉

Přes den jsme potkali tři lidi, celou přírodu jsme tak měli jen pro sebe až do 17 h. Bylo to jako v pohádce. Všechno kvetlo, vonělo, potkávali jsme ještěrky, veverky, nabírali si vodu z pramenů…

Fotky výhledy bohužel nezachytily, ale byly úchvatné. (A taky už víte, že po výhledech bude aspoň chvíli cesta dolů, což přidává na euforii :-))

Vzkaz od paní, která je trail angel – pokud bychom potřebovali z této neobydlené oblasti někam dovést – např. z důvodu zranění, stačí vytočit její telefon…

Ptáci i motýli jsou úplně jiní než v Česku.

V pět jsme se dali do řeči s novou dvojicí, šli už CDT (další z dlouhých amerických treků), a pak došel další pár opravdu moc prima lidí. S nimi jsme nakonec sdíleli místo na spaní asi 3 míle od hasičárny.

V ten den jsme měli s Tomášem oba poprvé pocit, že v křoví slyšíme chrastit chřestýše.


 

Dnes jsme ušli 27 mil (43 km).

2017: PCT - 22. den na trailu; ráno na hoře Mt Baden Powell a nabídka okurky od Japonců
2017: PCT - 24. den na trailu; konečně sprcha a první Čech na trailu

3 Replies to “2017: PCT – 23. den na trailu; trail ti dá, co potřebuješ – MOTIVACI, pohádkový den”

  1. Ti trail angels, to je fakt neskutečné, klobouk dolů jak pomáhají!

    1. Přesně… A dnes 4! To jsme trhli rekord 🙂

Napsat komentář