74. den Te Araroa: Podařilo se nám překročit řeku Rangitata! Ashburton River, Lake Clearwater, Edoras (Lord of the Rings), Crossing Rangitata River, Bush Stream Track (2323 km) (+9 km crossing)

Ráno jsme měli úplně vlhké spacáky a stan. Údolí okolo nás bylo pohlcené do mlhy. Byli jsme rádi, že jsme nespali přímo u jezera, protože bychom vlhkost schytali ještě více… Pohled to byl ale krásný ❤ A spalo se dobře. Krávy a ovce z okolních ohrad večer brzy utichly a údolí zahalilo ticho a klid. K ránu nás probudilo pár aut, i tak bylo ale vstávání těžké. Jako každé vstávání v 6:30.

Mlha čaruje 😍

Dopoledne jsme šli naprosto výstavním úžasným trailem. Stále bylo na co se dívat. Hory okolo nás působily impozantně. Dopoledne nefoukal žádný vítr, bylo ticho, šli jsme zase úplně sami. A šli jsme rychle – jako po másle 🤗

Náramně jsme si přírodu užili. Už od rána jsme poslouchali skvělý podcast Na volné noze. Mimo jiné nás oslovil rozhovor s autorem komiksů panem Petrem Koplem. Udělalo nám to vyloženě radost!

V poledne, kdy jsme měli v nohách již 23 km, jsme přišli k řece Rangitata. Hodně jsme před tím řesili, jak s řekou naložíme. Nějaký „Einstein“ totiž vymyslel, že se zde trail ukončí a pokračování bylo na druhé straně řeky – tj. za 10 km. Problém byl v tom, že těch 10 km bylo označeno za „hazardní zónu“ a z důvodu soukromých pozemků okolo řeky bylo zakázané řeku překročit.

Nemůžeme se ubránit myšlence, že to bylo zakázané z důvodu možnosti převozu hikerů okolo řeky = vydělání peněz na hikerech…

…Tomáš řeší účes, já mám myšlenky upnuté na jediný bod – jak dnes zvládneme přejít Rangitatu?!

Další mojí myšlenkou bylo počasí. Jsme dlouho mimo signál. Zítra máme jít do sedla cca 1900 m. Víme, že se má počasí na konci týdne zhoršit… zvládneme přejít bezpečně sedlo?! Cestou k řece jsme potkali jednu paní na elektro kole a ta nás ujistila, že zítra mohou být přeháňky, ale žádné přívalové deště nebo bouřky.

Dalším naším „problémkem“ je, že se bojíme, že by nám nemuselo vyjít jídlo… Když jsme přišli na silnici u řeky, měli jsme v plánu dojít do 2 km vzdálené lodge, kde mělo být dle naší aplikace i Café a nakoupit tam „den jídla“.

Stále jsme neměli vyřešené překročení řeky, a tak když jelo z lodge naproti nám auto, stopli jsme ho s prosbou, zda by nás nevzali do města, odkud bychom stopovali dál a objeli řeku – 107 km (!). Starší pár jel bohužel jen kousek k jezeru. A také nám sdělili, že jeli do Café, ale že je ZAVŘENÉ!!! Nicméně v budově někdo je… byli tak hodní, že kvůli nám otočili auto a odvezli nás tam asi 1 km – což nám ušetřilo síly a čas.

V budově byl mladý Ind a potvrdil, že je Café zavřený 🙈🙈🙈 Řekli jsme mu, že potřebujeme jídlo a on BEZ VÁHÁNÍ odpověděl, že nám dá něco z jeho zásob! S Indy zde máme skutečně jen dobré zkušenosti.

Chvíli něco štrachal v kuchyni, a pak nám nabídl koblihy, sladké deserty, kompot a 8 vajíček s tím, ať mu za to dáme tolik peněz, co uznáme za vhodné. Sladkostí mohlo být tak půl kila. V euforii, že jsme v tomhle zapadlém koutě světa sehnali jídlo, jsme mu dali 30 dolarů. Vytrhl nám trn z paty! Ještě jsme si koupili Coca Colu a litr a půl džusu – 14 dolarů. Kromě toho nás ujistil, že řeka má momentálně takový průtok, že je možné ji přejít a že nemají v nejbližší době přijít bouřky a přívalové deště. Také nám na mapě ukázal, kde řeku přejít. Super!

(Vltava má průtok cca 50 metrů krychlových za vteřinu a tato řeka teď měla průtok 74 m a do 80 m se dá bezpečně přejít.)

Na terase Café se s námi dali do řeči starší manželé z Holandska. Poprosili jsme je, aby nás odvezli zpátky na trail.

Na místě, kde řešíme přejití řeky, jsme viděli několik autobusů. Jsou plné turistů, co se přijeli podívat na místo natáčení Pána prstenů 😉

Signál nemáme několik dní a není ani tady- převoz si tedy objednat nemůžeme. Stopování je na dlouhé lokte. Rozhodli jsme se zkusit úsek přejít.

Přechod řeky začal. Pro mě dramatický, i když objektivně ok. Neexistují racionální důvody, proč by se nám to teď nemělo povést. Ptali jsme se 3 lidí na počasí, věděli jsme aktuální průtok řeky, měli zkušenosti a včera navíc potkali hikera, který nám řekl, že řeku včera přešel, kde a jaké to bylo.

Bohužel musíme jít kousek přes soukromé pastviny a abychom přešli poslední, rozmotáváme upevnění ostnatého drátu – a po překročení vše samozřejmě dáme zase do původního stavu.

Pohled na horu z Pána prstenů.

Skoro všechny ohrady byly otevřené. Jako by to bylo znanení.

Přechod šel opravdu dobře. Nejvíce vody – pod pas – bylo u prvního ramene a ostatní již byly cca ke kolenům. Radost nám dělaly desítky králíků, které jsme tady viděli. Úplně jako na „králíčím ostrově“.

Řeka má mnoho pramenů a přechod probíhá tak, že se postupně brodí rameno po rameni. Níže fotka z naší aplikace, jak řeka vypadá na mapě 🙏🙏🙏 Ramena se ještě průběžně trochu mění dle toho, jestli třeba nebyly povodně.

Už když jsme brodili vodu, zvedal se prach. Když jsme skončili, nebyla oblast, kde jsme šli, skoro vidět.

Když jsme řeku přešli a chvíli si vydechli, trvalo nám nějaký čas dostat se zpět na trail. Šli jsme přes ohradu s ovcemi a pak dlouho po kamenech. Venku bylo 33 C. Na štěstí byl opar. Já si dala hodně cukru – sladkosti od Inda – s tím, že mě to nakopne, ale bylo mi dvě hodiny těžko, než jsem to strávila. Tak sladké deserty jsem snad v životě nejedla… měla jsem fakt problém to pozřít 🙈🙈🙈 Do toho vedro, špatná cesta a únava z vody.

Když jsme se dostali zpátky na trail, byl PRO ZMĚNU 😂😂😂 totálně zaplavený kameny. A bez značek. Zase jsme šli jen přes kameny a řeku – cca 5 km. Trvalo to 3,5 hodiny… Vodu jsme dnes brodili asi 30x 🙈🙈🙈

Králíci. Stovky králíků 🙈

Navečer se šlo dobře. Po dnešku jsem už ani neřešila další přechody vody a sekala to jako Baťa cvičky. Trail se pravděpodobně ztratil po prosincových povodních, kdy ho zaplavily kameny a voda.

Bojuje se zde s touto řasou … bohužel při neexistenci trailu, kdy si jde každý, jak chce, je těžké ji neroztahat do dalších míst řeky.

Večer jsme si dali finálních 200 výškových metrů během 900 m. Takže masox 🙈

Chata byla bohužel plná. My si však našli super místo na stan a měli aspoň soukromí. Stejně bychom v ní jen vařili. Po krásných chatách ze severu ostrova se s těmito nemůžu nějak zžít…

Američanka a Ir ušli úplně každý kilometr trailu 😅🙈🙈 A největší machrovinka je, že obešli i řeku, co jsme dnes brodili – takže ušli navíc 107 km 🤪🤪🤪

Večer jsem vařila vločkovou kaši – nemám na ní chuť, ale je zdravá a zasytí a rajskou polévku s rozpuštěným sýrem a do toho jsme oloupali vajíčka. To chutnalo delikátně.

Už se těšíme do města. Strašně moc.

Usínám úplně hotová, ale mám z nás fakt dobrý pocit, že jsme to zvládli přejít!

Měla jsem z nás dobrý pocit taky proto, že jsme ušli i v takovém terénu, kde jsme hledali trail a tolikrát šli vodou, 40 km 👍

J

73. den Te Araroa: Dechberoucí výhledy & Zéland z Powerpointových prezentací; Blackhill Range, Comyns Hut, Lake Emily, Maori Lakes (2292 km)
75. den Te Araroa: Jeden z nejkrásnějších výhledů v našem životě ❤; Cooked Spur, Stone Hut, Stag Saddle, Mount Cook/Aoraki view, Lake Tekapo (2361 km)

3 Replies to “74. den Te Araroa: Podařilo se nám překročit řeku Rangitata! Ashburton River, Lake Clearwater, Edoras (Lord of the Rings), Crossing Rangitata River, Bush Stream Track (2323 km) (+9 km crossing)”

  1. Super, hezký výkon! 🙂 Ty jejich Hazard Zones, to je velice vtipná záležitost. Ale vyloženě zakázaný to podle té cedule není a vy jste to zvládli pěkně 🙂

  2. Milan / Jonatan says: Odpovědět

    Parkrat jste se tu zminili o konspiracy proti turistum na Te Araroa :). Pokusim se par veci vysvetlit. Tak je je vidim. Varovani – boring!
    Populace na Zelandu, zvlaste na Jiznim ostrove je relativne mala. Na Jizaku zije priblizne 1M lidi na skoro dvojnasobne rozloze jakou ma CR.

    Trek vede jak po statni a tak i po soukrome pude.
    Stat nema na to, aby pri takove rozloze a zvlaste frekvenci vyuziti (treba toho treku) poskytoval infrastrukturu na jakou jsou lide zvykli v Evrope ci ve Statech.
    Napriklad chaty jsou daleko od prujezdnych cest. Tak se material na opravy chat a treku nosi na zadech nebo se tam leta helikopterama. Je v tom i spousta dobrovolnicke prace.

    Farmari z minulosti nejsou nadseni z tech par turistu, kteri udelali kdysi neporadek. Pak je tu konstantni risk, ze nekdo zapomene zavrit brany a dobytek se dostane na silnici. Pokud se pak stane nejake skoda/nehoda, tak za to bude zodpovedny prave ten farmar.
    Farmari jinak maji dost sve prace, ktera jim vynasi daleko vic, nez pronajem ubytovani nebo rozvoz pro lidi, kteri tu projdou. Vetsinou to delaji s tim, ze opravdu chteji pomoci. Bohuzel, udrzba neco stoji a tak se to snazi pokryt. Bohuzel, FOBakum „fresh of boat“ 🙂 to naprosto pochopitelne pripada drahe. (Vim o cem mluvim, ceny me tu kdysi vic nez zaskocily).
    Ale v porovnanim s tim, co mistni tady plati za porovnatelne veci/sluzby, je to „fair price“.
    Ze sve zkusenosti vim, ze vetsina lidi tu nechce druhe odirat a dost casto udelaji pro druhe vic nez jsme zvykli. To jste parkrat zazili i vy 🙂

    Cela situace by se asi zmenila, kdyby se tu valily davy lidi. Moc ale doufam, ze se tak nestane. To by uz Zeland nebyl tim, pro jsem tady zustal. >>> Tak tenhle blog rychle smazte a zustane to cele nasim tajemstvim :-).

    Uzijte si zbytek trailu! Ted uz jste asi v me nejoblibenejsi casti. Tak se poradne chrante pred sandflies, at vam tu uzasnou cast nezkazi.

    P.S: Diky za inspiraci. Ukazali jste mi mista, o kterych jsem ani netusil a kam se ted velmi rad podivam.

    1. Díky za nás co cestu sledujeme – logické a legitimní vysvětlení, přesně to mne napadalo, když jsem viděl jak často dochází díky trailu k narušování soukromých tichých zón, že to nevnímají celkem logicky příliš pozitivně – a to je potřeba říci, že Tomáš s Lenkou jsou odpovědní haikeři, pak tu je ta skupina druhá – ostatně Tomáš a Lenka to sami cítili, protože často píší a mluví o tom, že tu nejsou batůžkáři úplně IN. Moc hezky jsi popsal, jak to u Vás je 👍.

Napsat komentář