PCT – 43. den na trailu, pro zásoby do Independence, Kearsarge pass, Motel Courthouse

Dnes musíme opustit trail PCT, abychom si 8 mil v náročném terénu sešli do města Independence pro zásoby jídla – a pozítří se na PCT zase vratili.

Budík zazvonil v pět ráno. Vyrážíme za svítání. Venku mrzlo. Ve stanu se vysrážela vlhkost a máme mokrou podlážku.

Bereme vodu v jezeru. Přípravu vody děláme vždy den předem, ale včera jsme to nestihli a v osm je taková zima, že se nám už nic a nikam nechce. Už od začátku stoupáme do kopce směrem k pasu. Brzy sundáváme vrstvy oblečení, ve kterém jsme spali.

Slunce je dnes spíš hrozbou. Na druhé straně kopce všechno taje už v půl osmé ráno…

Přecházíme Kearsarge pass. Je to těžší, než jsem si myslela.

Než jsme nastoupili, viděli jsme, jak se ze svahu kutálí holka. Stihla se zachytit cepínem, a tak se jí nic nestalo, ale odvaze mi to nepřidalo… Později, když jsem kolem ní šla, jsem si všimla, že neměla nesmeky.

Pohled na kopec, který jsme slézali dolů…

Cesta dolů k parkovišti, odkud do hor vyráží běžní výletníci, nám zabrala asi dvě a půl hodiny. Na parkovišti jsme hledali, kdo by nás odvezl do 12 mil vzdáleného mini městečka Idependence, kam jsme si na poštu nechali poslat balík s jídlem.

Na parkovišti bylo pár aut. Nepotkali jsme ale nikoho, kdo by se zrovna chystal dolů. Tomáš šel do kempu, který byl u parkoviště, a začal obcházet lidi, jestli by nás někdo nesvezl. Jeden starší pár, který si vyjel do hor zarybařit, se akorát chystal domů, a tak nás odvezli. (Úspěšnému rybaření teď brání příliš mnoho vody v řekách.)

Naši dnešní trail angels. Přerovnali kvůli nám celé auto, abychom se k nim vešli a když jsme se loučili, paní nás objala 🙂

Městečko Independence je na americké poměry opravdu miniaturní. Těšili jsme se sem kvůli čerstvým bagetám ze Subway, ale tohle rychlé občerstvení zavřeli! Pak jsou zde další dvě restaurace, které otevírají až večer a jedno bistro na snídaně 6:30 – 11:00. A jinak NIC. Proto všichni hikeři jezdí do vedlejšího města Long Pale – i Tomáš tam dostopoval pro čerstvé potraviny.

V motelu měli poslední volné místo. Měla jsem z toho nejdřív strach, ale nakonec jsme byli s ubytováním (65 dolarů) spokojení. Majitel byl hodně ochotný, druhý den jsme mohli pokoj opustit až ve 12 a ani mu nevadilo, když jsme u nás nechali osprchovat se další dva hikery. Pokud člověk nepotřebuje více služeb, určitě Motel Courthouse doporučujeme 🙂

Ubytovali jsme se kolem jedné s užili si hezké odpoledne a večer. Takový komfort! Dvě hodiny jsem prala věci, Tomáš stříhal videa a pak dovezl večeři. Po deseti dnech jsme se umyli, a tak už nesmrdíme 🙂

Také jsme přemýšleli, jestli se vrátíme do Siery, protože absolvování pasu Kearsarge pro mě byla dost náročná zkušenost, po které jsem si nebyla jistá, jestli mám TOTO zapotřebí (po pravdě to bylo tak, že jsem na Tomáše řvala, že se touhle nebezpečnou cestou už NIKDY nevrátím zpět na trail),  ale rozhodli jsme se to ještě nevzdat.

Přijde mi, že kluci si Sieru vyloženě užívají a holky spíše přežívají 🙂 🙂 Jak jsem už psala, dobrodružství má jinou váhu, když jste třeba v České republice, kde pro vás všude do pěti minut přijede / přiletí záchranka.

My se nevzdáme a budeme to naše sněhové dobrodružství brát s humorem 🙂

Spíme v motelu v Independence.

PCT - 42. den na trailu, Forester pass (4009 m n.m.)
PCT - 44. den na trailu; zpátky na trail před Kearsarge pass

4 Replies to “PCT – 43. den na trailu, pro zásoby do Independence, Kearsarge pass, Motel Courthouse”

  1. Tak ta kutalejici holka by me dostala! Jste machri, co zvladate! Tak dal drzim pesti!

  2. To je tak dobrodružný čtení, Leni….jsi opravdu statečná, jak už jsem psala, prostě holka do nepohody 🙂 Fotky krásný. Přeji vám hodně štěstí, příznivé počasí a žádné pády….

  3. Ahoj Leni a Tome, to Vaše dobrodružství je úžasné a pro nás z české nížiny až neskutečné, jak to zvládáte. V tom sněhu, mrazu, vodě a vysoké nadmořské výšce si to nedokážu ani představit. A nemluvně o tom, že navíc točíte, fotíte, stříháte, píšete komentáře a sdělujete nám vše o Vašem putování místo toho, abyste využili každou volnou chvilku k odpočinku. Tak to vše sledujeme a na Vás stále myslíme. Držte se a Bůh Vám pomáhej. Táta a spol:)

  4. Honza Ryzner says: Odpovědět

    Ahoj Lenko a Tomáši držíme palce na náročné trase. Katka (králik) a Honza z Lohenic.V sobotu se chystáme na trek kolem Buňkova převýšení 0m,budou rybí hody.

Napsat komentář