11. den Te Araroa: Opravdový trail. Whananaki, Matapouri, Ngunguru. (341. Km)

Ráno jsme měli v PLÁNU vstát brzy, ale matračky jsme začali vypouštět až v 5:45. Mně se spalo parádně, Tomáš se asi 6x za noc vzbudil. Zdálo se mu o školství. Miluju, když se mnou chce taková témata řešit ráno – navíc, když šlapu do konce 🙂 Ani nebudu psát, kolik v běžném životě potřebuji kafí, abych se ráno probrala 🙂

Ovečky – dnes jsem poprvé viděla ovci přeskočit skrz dráty v ohradě. Byla na silnici a když se chtěla vrátit, proskočila uhradou. To jsem koukala, že to jde!

Do oběda jsme šli chvíli po pastvinách, a pak hlavně v lese. Sice jsme šlapali prudce nahoru a dolů, ale šlo se dobře. Trail byl pěkně suchý a porosty jungle nás spolehlivě chránily od sluníčka.

Šlo se pěkně 😉

Před polednem jsme dorazili do kempu, u kterého byl i obchod s občerstvením. Vysušili jsme spacáky a stan a přes hodinu si odpočinuli. Tomáš se ládoval nanukama a já si objednala kafíčko. Chuť nezklamala ani tady.

Chtěli jsme se víc najíst, ale dali jsme se do řeči se dvěma mladými Švýcary, kterým jsme rádi předali spousty hikerského know how – třeba jak bojovat s únavou na trailu… také si stěžovali na únavu – a to vypadali o polovinu mladší než my!

Jinak jdeme celý trail téměř sami. Francouze, kterého jsme před tím párkrát za den míjeli, jsme „ztratili“ před dvěma dny. Včera jsme se minuli s jedním Američanem, ale už jsme ho nikdy neviděli. Dnes jsme potkali dva bráchy ze Švýcarska. Říkali, že chodí zatím 20 kilometrů denně, a tak se s nimi už asi nepotkáme…

Odpoledne vedl trail z části přírodou a z části po silnici. „Přírodní“ část byla velkolepá. Dokola jsme se zastavovali u výhledu na oceán. Konečně jsem se cítila jako na trailu.

Výhledy na oceán…

Kolem nás to vypadá, jako by trochu panovala dovolenková nálada. U kempingových stolů posedávají lidé, kteří se vrací z koupání, na vlnách oceánu se projíždějí surfaři.

Za dnešní den je lepší nechat mluvit fotky 😉

Večer jsme přišli do města, kde jsme si měli dokoupit jídlo na další 2 – 3 dny. Bohužel už byl supermarket zavřený. Budeme to muset nějak přežít. Koupili jsme si alespoň kilo hranolek.

… V tomto městě (kilometry a názvy měst dopíši co nejdříve 😅) se měla brodit řeka. Když jsme sem přišli, byl ale vysoký příliv, díky čemuž jsme si zavolali loď.

Jeden místní pán zde provozuje ubytování pro hikery a převáží je přes řeku.

Do „kempu“ jsme se dostali po 20. hodině a cítili jsme se hodně unaveně – dnes jsme ušli 40 kilometrů.

Z prostředí jsme byli nejdříve nadšení. Zaplatili jsme o 10 dolarů víc oproti stanu a měli vlastní „chatu“ s postelí. Když jsme začali vymalovat věci, objevil se na podlaze pavouk. A bylo po náladě. Tak to byla málem moje smrt… než jsme ho stačili spacifikovat, tak zmizel.

Rozhodli jsme se proto vyměnit postel za palandu, protože do vyšších pater pavouk určitě nepoleze 🤣

Pavouk za námi sice nevylezl, za to jsme se nemohlo zbavit komárů. Mně k tomu navíc v noci děsně svědí štípance, tudíž se vrtím a tudíž se Tomášovi špatně zabíjí komáři.

Bylo před půlnocí, kdy jsme se pavouk – nepavouk rozhodli vrátit na původní postel. V tu chvíli se objevil pavouk a Tomáš ho chytil a vyhodil ven – respekt.

Věděli jsme, že druhý den musíme vstávat v 4:30. Byla půlnoc a my byli unavení a zároveň nabuzení z pavouka a komárů a taky naštvaní, že se určitě nevyspíme.

Mohl to být nejhezčí den na trailu, kdyby se to večer všechno nezamotalo a nezkomplikovalo. Ale to by nebyla Te Araroa 😉

Dnes jsme ušli 44 km.

10. den Te Araroa: Být vděčný za to, co mám. Russell Forest, Helena Bay (297. Km)
12. den Te Araroa: První velké brodění. Horahora River Crossing, Ocean Beach, Taurikura (381 km)

3 Replies to “11. den Te Araroa: Opravdový trail. Whananaki, Matapouri, Ngunguru. (341. Km)”

  1. Krásné fotky a že se jich urodilo – paráda a díky. Už se těšíme až projde i video.Tady na druhé polokouli dnes lehce sněžilo, tak se příjemně kouká na Váš vánoční pěší dakar :). Ten bordel – odpadky, vraky, pasti — to fuck zamrzí, jeden by čekal že na tak krásném ostrově se budou chovat k přírodě tak, jak tomu bylo na trailu Pacifické hřebenovky, ale asi se mají ještě co učit. Naštěstí i tak je nač se koukat, ta příroda je jinak moc krásná a benefity mají i v krásných plážích, které si vy ale neužijete. Ta vačice ve větvích se moc povedla, ale pavouk při čtení dobře pobavil, protože koho by nechal v klidu, když je to takový cestovatel a nejde se ho optat, kterej že on to vlastně je :). A za pár dní máme 3 advent … pozdrav z Čech

  2. Zdravíme 🙂 uf, sníh, my se pečeme na 30 C. Ale na jižním ostrově není moc dobré počasí, a tak díky i za slunce tady. S těmi odpadky… ještě to nemáme moc prozkoumaný proč – ale slyšeli jsme názor, že jsou zasluhou maorské skupiny obyvatel. Asi tu taky nemají vše vyřešené… původně to byla země Maorů a asi vláda nemůže zasahovat na pozemcích, co jim tu nechali. Těžko říct, nemáme prostor teď po tom pátrat. Nicméně si myslíme, že si v CR lidé Zéland možná idealizují. Je to země jako každá jiná i se svými problémy. A na ty krásy se těšíme, zatím chodíme hlavně po silnici 🙄

  3. PS: Včera se nám podařilo nahrát všechny videa za jednu noc. Postupně zveřejníme 😉

Napsat komentář