Sierra Nevada: Summer edition – 1. den. 30 hodin na cestě

V roce 2017 jsme ušli zhruba 4 000 Km od americké hranice s Mexikem do Kanady. Zpětně nechápu, že jsme to dokázali 🙂 Vlivem enormního množství sněhu na trailu, které lámalo třicetileté rekordy, a v kombinaci s extrémními teplotami, které spustily rychlé tání a způsobily vysoké hladiny řek, jsme vynechali 280 mil v pohoří Sierra Nevada (dále jen Sierra).

Protože chceme mít cestu kompletní a jelikož Sierra patří k perlám Pacific Crest Trail, už při našem návratu z USA jsme věděli, že se sem za rok chceme vrátit.

Příprava nás stála mnoho sil a hodin času, které jsme strávili nad plánováním cesty a laděním vybavení. Přešli jsme na nový model batohů, vyměnili kameru za nový model telefonu, změnili systém nabíjení, zkoušeli ještě lehčí solární panely, sehnali ultra lehké a přitom výkonné čelovky atd. A teď jsme konečně připraveni vyrazit.

Cestu nám komplikovalo ještě to, že se mi tři dny před odletem rozbil mobil a také jsem odjížděla nemocná. Znovu jsem se proto sama sebe ptala, jestli úsilí spojené s přípravou na cestu za to bude skutečně stát. Pevně doufám, že si po návštěvě Sierry řeknu: „ANO“.

Po slabých pěti hodinách spánku jsme ve 4:45 hod. vstali a vyrazili na letiště. Veškeré vybavení se snažíme mít u sebe v letadle. Trekkové hole, nůž, zapalovač, žiletky a další věci, které se nesmí brát do letadla, balíme jako samostatné zavazadlo.

Z Česka letíme do Švédska a z něj do USA. Ve Stockholmu se ke 2 hodinám na přestup přidaly 2 hodiny zpoždění letadla do amerického Oakladu (San Francisko).

Před vstupem do letadla jsme prošli krátkým pohovorem ve stylu kam jedeme, co tam plánujeme dělat, jak jsme se seznámili, kde pracujeme atd. Tomáš byl ještě vybraný na podrobnější prohlídku.

Když jsme se po dlouhém čekání konečně dostali do letadla, byl pro mě 9.5 hodiny dlouhý let opravdu utrpením.

Po celém martyriu příprav a vyčerpávajícího letu mi poprvé radost udělal až pohled na Grónsko 🙂

Dlouhý let jsem se snažila zpříjemnit alespoň posloucháním podcastů. Jestli neznáte ten s názvem „Proti proudu“, vřele doporučuji. Mnoho moudrých a povzbudivých slov.

Když jsme přiletěli do Kalifornie, čekalo nás sejmutí otisků prstů, sken očí, focení a znovu krátký pohovor.

Po té jsme se díky Uber taxi dostali na autobusové nádraží, odkud nás čekaly 4 hodiny cesty do města Reno. Autobus měl více jak hodinu zpoždění, a tak jsme zase čekali. U vstupu do nádraží nás čekala další prohlídka…

Nádraží působilo hodně podezřele a necítili jsme se tam dobře. Návštěvu nádraží a cestu autobusem nikomu nedoporučuji.

Když jsme konečně vyjeli, přišla jsem si jako v nějakém bizardním filmu. Nejdříve se řidič nemohl dopočítat, kolik má mít vlastně pasažérů a jedno místo mu chybělo. Pět minut po té, co jsme vyjeli, hodilo dítě do okna autobusu kámen, takže se roztříštilo, ale na štěstí se nevysypalo. Přesto řidič naučeně odvyprávěl, že děkuje, že využíváme jejich služby a abychom si jízdu užili. A také, že můžeme použít toaletu. Na toaletě byl ale černý pasažér! Po asi hodině jízdy z ní najednou vyšel kluk. Dle mě navíc pod vlivem opiátů… stejně jako další člověk v autobuse.

Po půlnoci a 4 hodinách jízdy jsme dojeli do města Reno v Nevadě, kde jsme měli předem zaplacený hotel. Děkovala jsem Bohu, že jsme to přes všechny peripetie zvládli a stihli.

Po celkových 30 hodinách na nohou jsme se konečně přiblížili k našemu cíli. Zbývá posledních 300 mil…

Pacific Crest Trail - Pacifická hřebenovka: Jak se vypořádat s dlouhým trailem a jaké "pravdy" jsem si na něm potvrdila
Sierra Nevada: Summer edition - 2. den. Stopování do města Lone Pine

9 Replies to “Sierra Nevada: Summer edition – 1. den. 30 hodin na cestě”

  1. Ahoj Lenko a Tomáši,

    jak jste byli spokojeni s novými batohy? Jedná se o Osprey Levity, je to tak?
    Jaký jste měli objem? Přemýšlím o tomto modelu a o tom co jste měli v roce 2017…
    Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Který vám více vyhovoval?

    Děkuji moc za odpověď…

    1. Ahoj Terko,

      Levity je lepší – nosí se nám stejně pohodlně, je lehčí…ale VĚTŠÍ. Není problém dát dovnitř kanystr na jídlo proti medvědům.

      Batoh je o trochu méně odolný (to mluvím jen o té silnylonové části, která je v horní části batohu…ale zbytek je již minimálně stejně odolná = je to ripstop cordura…nebo něco na ten způsob). Těžko říci, zda nějak významně…zatím jsme batohy používali jen přes měsíc. Jelikož se však k Exosu nevracíme, tak je to asi odpověď sama o sobě:)

      Určitě uslyšíš/přečteš si, že jsou lepší batohy než Osprey Exos/Levity…je to vždy i o osobních preferencích. Pro nás jsou ODVĚTRANÁ záda fakt důležitá – v teple je to o poznání lepší komfort…a i když je chladněji, tak chci mít suchá záda, jelikož mokrá záda = rychlejší přenos tepla = zima…a nebo musím mít více oblečení. U Levity záda navíc dýchají ještě lépe, než u Exosu. Nedávno jsem měl při větší procházce batoh bez odvětraných zad…a hned jsem viděl rozdíl.

      1. A jak to bylo s tvojí verzí a rozměry do letadla?

        1. Ještě info Sko (to má Lenka), to má rozměr do Letadla). Mko (Tomáš), to je už o několik cm horší….ale dalo by se to asi zkusit.

          Pokud budeš mít tedy Sko, tak můžeš bez stresu i do letadla.

    2. Ahoj Terko, více řekne asi Tomáš. Nicméně za mě – jsme si rychle zvykli a už bych neměnila. Batoh super. Batoh je lehčí než ten původní… a má, myslím, trochu větší rozměry – ale moje verze šla do letadla v pohodě, nikdo to neřešil. Jediná nevýhoda – ale to měl i ten původní – je, že batoh jakoby nedrží sám o sobě – třeba na zemi – musím ho o něco opřít, klouže se a sjíždí. Ale už jsem si zvykla.

  2. Tak tomu se říká manželská souhra 😀 😀 😀 oba jsme na jiném místě a odpověděli jsme skoro stejně 😀

  3. Děkuji moc za odpověď 🙂
    Měli jste Levity 45 litrů nebo ještě větší?

    1. 45 litrů. Když budeš mít bear canister, tak počítej s tím, že stan budeš mít na boku batohu z venku. Kdyžtak mrkni na naše videa – plnost batohu je vidět třeba první den Sierry v roce 2018 – tam máme jídlo v bear canisteru.

  4. Děkuji vám moc a moc 🙂

    Určitě o sobě dám ještě vědět 😀

Napsat komentář