2017: PCT – let do LA, cesta do San Diega a ubytování u trail angels Frodo a Scout

Když má váš den 25 hodin

Po čtyřech a půl hodinách spánku jsme velmi brzy ráno vyrazili směr letiště. Odlet v 9:25 s sebou nese výhody prázdným autobusů a třetinových odbavovacích front. Navíc nás i s naší 18kilovou krabicí na kolečkách hned u domu náhodou nabral soused a odvezl na vlak. To potěší.

And the winner is…

Náš let do Los Angeles byl s dvouhodinovým přestupem ve Stockholmu. Ve Švédsku jsem před nástupem do letadla „vyhrála“ bezpečnostní prohlídku, a tak mi dělali stěry z rukou, oblečení a vnitřku batohu a ještě skenovali boty. Vzhledem k některým látkám, se kterými jsem před odletem manipulovala, jsem z toho měla trochu obavy, ale všechno dobře dopadlo 🙂

11hodinová cesta do LA pro nás byla utrpením 

I když jsme si předem zaplatili více místa pro nohy a snažili se zabavit sledováním filmů, byl pro nás mnohahodinový let, který jsme takto absolvovali poprvé,  peklíčko. Letadlo hodně hučelo a byla nám zima, pomohly až špunty do uší a dvě vrstvy oblečení. Usnout se nám podařilo celkově tak možná na slabé dvě hodinky.

(V letadle jsme neměli zaplacené jídlo, proto jsem s sebou připravila svačiny, které mj. obsahovaly zeleninu. Zeleninu nebo mléčné výrobky na palubu vzít můžete, pokud budou zkonzumované přímo v letadle. Např. kilo pomerančů v kufru, který má po přistání opustit letiště, už problém je.)

Po příletu jsme u samoobslužných automatů vyplnili osobní údaje, informace o tom, zda nedovážíme zeleninu, ovoce, půdu a další zakázané komodity, nechali si sejmout stránku pasu s vízem, otisky prstů, rohovku a ještě vyfotili obličej. S automaticky vytištěným  výsledkem pak musíte předstoupit k policistovi na 15vteřinový pohovor o důvodech vaší navštěvy USA. Před úplným opuštěním letištní haly se ještě znovu identifikujete a vaše zavazadla očichá pes – tak se to aspoň stalo nám 🙂

Naše kartonová  krabice na kolečkách omotaná lepenkou a s improvizovanou rukojetí z ramínka aka kufr budila patřičnou pozornost na letišti i na nádraží, na štěstí jsme ale její obsah nemuseli nikomu prezentovat (a že by bylo, co vysvětlovat :-))…

Vlak do San Diega
Do LA jsme přiletěli na čas. Z pošty jsme potřebovali zaslat tři balíky s naším vybavením (na PCT funguje systém zasílání balíků s věcmi na pošty, kolem kterých procházíte). Přesto jsme se z časových důvodů a z obav z dopravní zácpy rozhodli zasílání balíků neriskovat a vydali se na vlakové nádraží, kam jezdí přímo z letiště autobus. Bus jezdí dvakrát za hodinu ze zastávky přímo před hlavním východem z letiště, stojí 3,5 dolaru pro jednoho a je na něm napsáno Union Station. Zajímavé nám přišlo, že se jízdné neplatí při nástupu, ale až po výstupu vám řeknou, že si máte koupit lístek v pokladně vedle zastávky, (nedá se zde platit v hotovosti, jen kartou), a po jeho ukázání řidiči autobusu si smíte vzít kufr. Lístek na vlak do San Diega si můžete koupit předem online, což jsme udělali – ale možná to není nezbytné vzhledem k tomu, že byl vlak poloprázdný. Na nádraží jsme se dostali včas, koupili si obrovskou colu a dvě velké bagety v Subway a počkali na vlak. Když jsme v něm o hodinu později jeli, houkal jako ve starých amerických filmech. Přišlo mi to romantické.

Ubytování u Frodo a Scout

Průvodčí ve vlaku, stejně jako všichni Američani, kterých jsme se na něco ptali, nám ochotně poradil, kde máme před San Diegem vystoupit. Odtud jsme si vzali přes aplikaci Uber taxík, který nás dovezl do domu trail angels Frodo a Scout (PCT je spojeno s řadou dobrovolníků – nejen těch, co se starají o trail, ale i lidí, kteří ve svém volném čase pomáhají hikerům – říká se jim Trail Angels). Když jsme Scoutovi noc před naším odletem psali, že zřejmě nestihneme odeslat naše balíky z LA a proto potřebujeme vyhodit na poště kousek před začátkem trailu (mezi příletem a odjezdem vlaku jsme v LA měli jen dvě hodiny a cesta na nádraží trvá přes 30 minut), nabídl se, že nám je odešle, i když to prý normálně nedělají… 

Po našem příjezdu nás Frodo krátce přivítala a ukázala nám lístek, kde  jsme měli napsané všechny informace. Pak nás pustila do technické místnosti, kde bylo nachystáno spoustu krabic, lepenek, sáčků atd. a taky nám ukázala koupelnu a karavan, kde jsme spali. Byla jsem vděčná, že jsme po tak dlouhé cestě nemuseli stavět stan (do ranního odjezdu na trail zbývalo 5 hodin, které jsme chtěli využít aspoň ke krátkému spánku) a mohli se umýt. Dům byl celou noc otevřený a k dispozici… Prostě Amerika.

2017: PCT - poslední den před odletem
2017: PCT - 1. den na trailu - první krize; Jet Lag si vybírá svoji daň

2 Replies to “2017: PCT – let do LA, cesta do San Diega a ubytování u trail angels Frodo a Scout”

  1. maXXova Lucka says: Odpovědět

    Tak jsem vsechny clanky zhltla jednim dechem! Ten let je peklicko,taky jsem tenkrat nespala. Moc na vas myslim,at vsechno klapne jak ma a vy se vratite zdravi a se spoustou zazitku,ktere pak budete vypravet. Tesim se na dalsi clanek!!

  2. Luci, moc díky za podporu 🙂 Už jsme se celkem dospali, tak je to lepší, i když vstřebání všech zážitků z USA bere docela energii 🙂 Mějte se moc krásně!

Napsat komentář