Kempoviště jsme ráno opouštěli mezi posledními v 6:22, ale také chodíme nejpozději spát. (A hlavně jsme už během dopoledne všechny zase předešli.)
V kempech jsou boxy, kam si návštěvníci schovávají potraviny. Boxy mají speciální zavírání, aby je neotevřel medvěd.
Dnes nás čekal poslední velký stoupák (hahaha, to jsme si jen mysleli – pozn. autora). Dopoledne jsme proto šli po rovině nebo do kopce. Prvních 9 mil jsme ušli do 9:15. Ke druhé snídani jsme si dali tortily s majonézou, sýrem, kukuřičnými nachos a s kousky sušeného banánu.
Naše žaludky jsou momentálně bezedné… Po trailu je připravených několik kempovišť včetně grilů. Nyní zde ale stejně až do září platí zákaz rozdělávání ohně. Vaření na plynu je povoleno 🙂
Dnes jsme poprvé narazili na opravdový medvědí… Trus 🙂 Jsou tady 🙂
Medvěd by se vám měl přirozeně vyhýbat, bojí se člověka. Horší je to s grizzly, ale těch tu je jen pár kusů. Zabít vás může puma, ale za celou dobu jsme potkali pouze dva lidi, kteří ji viděli – jedna řidička u silnice a lovec. Je strašně nepravděpodobné pumu potkat.
Dnes jsme měli trail magic od bývalé hikerky. U cesty v mobilní lednici nechala limonády, melouny, mrkve a hummus 🙂
Hodně populární je ve Washingtonu jezdit na koních. Tady se někomu projížďka zkomplikovala padlými stromy přes trail.
Dary lesa 🙂
Ve Washingtonu mají perfektně zvládnuté mosty přes řeku 🙂
V Rainy Pass necháváme první vzkaz Karlovi, který se nám nabídl s odvozem. Celé dny jsme teď bez signálu.
Trail v Rainy Pass se nám moc líbí 🙂
Šlapeme do kopce, ale okolí za to stojí 🙂
Peckovej pohled 🙂
Počasí nám dnes vyšlo na jedničku.
Nabíráme vodu – v této části cesty jí moc není.
Ušli jsme okolo 33 mil. Převýšení bylo přibližně 1600 metrů, a tak jsme posledních 8 mil hodně pletli nohama. Navíc jsme narazili už asi na sedmé medvědí …
Večer se prodíráme křovím a vysokými travinami při procházení několika zarostlých luk. Z mobilu si nahlas pouštíme muziku, abychom o nás dali vědět medvědům.
Na kempoviště jsme došli pozdě – až okolo půl osmé. Dvě dobrá místa byla již obsazená, a tak Tomáš upravoval podklad pro stan a já vařila vločkovou kaši a bramborovou kaši s parmazánem. Byli jsme hladoví a unavení.
Spíme u řeky a i když bylo odpoledne krásné teplé počasí, teď v devět večer je tma a opravdu ZIMA. Usínám ve dvou bundách. S Tomášem jsme si slíbili, že v zimě nebudeme šetřit a budeme topit tak, aby nám v bytě bylo vždycky TEPLÍČKO…
Jsme na míli 2 607 a ušli jsme 53 km.