16. den Te Araroa: Cesta do Puhoi (516 km)

Ráno jsme si pospali do sedmi. Všechny věci máme lepkavé a smradlavé. Je tady teplo a vysoká vlhkost, proto je vše navlhlé. Už třetí den jsme nevyvětrali spacáky a je to na nich bohužel znát. Těším se, až si vypereme věci!

Dnes nás čekalo jen 25 kilometrů do mini městečka Puhoi. Oba jsme si mysleli, že to bude lehká cesta, která povede hlavně po silnici.

Začátek byl v pohodě, než jsme se ztratili, resp. jsme si dva kilometry zašli, protože u cesty, kde jsme šli, nebyla značená odbočka.

Když jsme se vydali správným směrem, potkali jsme pána, který si z okna domu všiml, že jsme přešli odbočku a šel nám napomoc. To bylo milé.

Zatím to vypadá, že tu hikeři nikoho nezajímají. Úplně jiná situace než na PCT. I místní obyvatelé nejsou nijak sdílní oproti Američanům, kteří byli zvědaví a bezprostřední jako malé děti.

Přemýšlíme, jaké to může mít důvody. Nemáme prostor k tomu teď zjišťovat více. Jednou z příčin může být to, že je trail mladý, pak odlišná povaha Novozélanďanů, špatná zkušenost s hikery nebo jazyková bariéra. Angličtina je tu opravdu jiná a často jim nerozumíme a oni nám – přitom v USA jela konverzace jako po másle.

Na druhou stranu je třeba dodat, že se nás už alespoň tři cizí lidi „z ulice“ zeptali, zda jsme ok a zda něco nepotřebujeme.

Po cestě jsme dnes potkávali zajíčky – asi to nebude vidět, ale je schovaný na levé straně cesty.

Kombinace kapradí a borovic mě nepřestává udivovat.

Dopoledne se šlo dobře, i když nás často zastihne něco, co člověka nečekaně zdrží. Teď jsme se třeba 20 minut sekli na rezervaci ubytování.

Dopolední zatažené výhledy

Zvířata… označená ovce půjde asi na porážku?

Dnes jsme se rozhodli přespat na farmě vzdálené 2 kilometry od Puhoi. Při rezervaci pokoje přes Airnb po nás chtěl systém fotografii dokladu a ještě další požadavky jako naši aktuální fotku apod.

Po krátkém obědě nám zbývalo dojít zhruba 12 kilometrů. Normálně by to trvalo 2,5 hodiny, ale to by nebyla Araroa, aby se i dnes něco nezvrtlo. Takže začalo hodně pršet (to není takový problém), ale hlavně jsme se ztratili v jungli 😡

Celou dobu jsme šli po značce a průběžně kontrolovali naši polohu na mapě v aplikaci. I tak se nám stalo, že i když jsme byli přímo U ZNAČKY, aplikace ukazovala, že jsme NAPROSTO MIMO trail. To se na to můžeme…

Najednou jsme nevěděli, jestli je špatně aplikace nebo značka 😡 Motali jsme se džunglí, než jsme konečně vyšli na silnici. Stálo nás to aspoň hodinu času navíc.

Co se nám tu osvědčilo, jsou Mapy.cz, které mají mnohdy podrobnější informace než Google maps – na Mapy.cz je značeno více cest.

A teď kudy?

Tak sem už nikdy nejdu 😂😅

Déšť mi ani tak nevadí. Tragické je značení trailu. Dneska jsme nadávali opravdu hodně 😡

Po třetí jsme KONEČNĚ dorazili do městečka Puhoi, které je známé výrobou sýrů, ale i tím, že tuto osadu založila skupina Čechů, kteří žili asi 20 kilometrů od Plzně. Častá tu byla jména jako Straka nebo Šiška! Ty bláho. To jsme se dozvěděli až na místě.

V centru jsme potkali rakouské a novozélandské důchodce, kteří nám řekli, že byli v Praze a že sledují české sportovce. To nás potěšilo.

A také přijela paní ve Škodovce! Je to třetí Škodovka, kterou jsme tady viďěli.

Ve městě jsme koupili trochu jídla a kafe. Místní obchůdek měl pěkný sortiment, ale byl hodně drahý.

My si odnesli chleba, 3 rajčata, 1 cibuli, 1 kafe, 1 pytlík nachos, 2 limonády a 12 vajíček a platili asi 39 dolarů 🤨 (!).

V nákupech se hlídáme, ale kafe chybět nemůže.

Do města jsme došli docela hotoví a v promáčených botech. Paní z Airnb nám na štěstí nabídla, že pro nás dojede a akorát to vyšlo – 16. hodina byla ideální.

Ve městě jsme jako nejlevnější ubytování našli hotel v centru města, kde nebylo ale vyznačené praní a pak tuto farmu, kde se spí u lidí doma.

Kromě toho, že zde máme mikrovlnku a možnost uvařit si čaj, jsme si zde i mohli vyprat a vysušit oblečení, což by jinde stálo aspoň 8 dolarů.

Na zahradě jsme si vysušili stan a spacáky a konečně se skulturnili.

Domácí již Čechy znali – v minulosti u nich vypomáhali na farmě.

Bydlení tady je opravdu parádní ❤ A dokonce i s masážní vanou.

Na farmě mají ovce, koně, prasátko a kočku, která se s námi hned skamarádila.

Protože tady nebyl vařič, podívali jsme se na Youtube na to, jak vařit vajíčka v mikrovlnce (tu v ČR vůbec nepoužíváme). Šlo to dobře a bez výbuch vajíček 🤣

Sežrali jsme jich 12. Slušně se to napsat nedá 😂

Dnes jsme ušli 25 km.

15. den Te Araroa: Máme krizi. Pakiri, Omara Forest, Dome Forest (491 km).
17. den Te Araroa: Nejlepší způsob jak zjistit, zda ti něco bude chybět, je opustit to

Napsat komentář