Vycházeli jsme před půl sedmou. Zase jsme měli všechno navhlé, ale zdá se, že se otepluje. Pokud vše dobře půjde, zbývá nám 8 dní chůze s tím, že denně potřebujeme ujít alespoň 27 mil… 8 dní se může zdát málo, avšak pro mě je to jako věčnost.
Dneska bylo krásné letní počasí. Modrá obloha bez mráčků.
Většinu dne jsme chodili sami, potkali jsme jen pár lidí.
Vodu jsme dopoledne brali z jezera. Její čištění zabírá hodně času.
Příroda ve Washington 🙂
Přes oběd jsme seděli ÚPLNĚ SAMI u obrovského jezera. Bylo překrásné. Větrali jsme spacáky a sušili ponožky. Úžasné místo pro odpočinek.
Jezero Pear Lake.
Počasí nám přálo a cesta vedla střídavě nahoru a dolů jako obvykle. Bavil mě měnící se ráz krajiny.
Přes den jsme dělali hodně pauz kvůli nabírání vody a větrání Tomášovy nemocné nohy, pozorovali jsme sviště a hodně času jsme strávili trháním borůvek. Dnešek jsme si opravdu užili, i když nám začalo rapidně docházet jídlo…
Zase stoupák. Už nemůžeme.
I obyčejný chléb s medem nás potěší.
Navečer jsme procházeli přes nádherné kopce.
Když jsme v půl osmé večer nabírali vodu z pramene, pozorovali jsme u toho ukázkový západ slunce. Je to ten moment, kdy přestanete řešit míle a zastavíte se. Opravdu se zastavíte i uvnitř. Dívali jsme se na oblohu, sbírali borůvky, čistili vodu a slyšeli sviště nad námi 🙂 DOKONALÝ okamžik v přírodě.
Další dvě míle jsme šli už v šeru. Našli jsme si hezký spot u jezera, kde nám po delší době bylo i po západu sluníčka teplo. Ještě si umýt nohy, navečeřet se a jdeme spát.
Washington je nádherný.
Jsme na míli 2 498 a ušli jsme 50 km.