65. + 66. den Te Araroa: 2 ZERO Days in Hamner Springs

V horském středisku Hamner Springs jsme strávili dva „volné“ dny.

Ty jsme využili jednak k doplnění zásob na další etapu – ceny potravin zde byly docela vysoké… Nakoupili jsme si bohužel zejména „junky food“, kde je nejlepší poměr váha / kalorie – tzn. jídlo jako čokolády, sladké tyčinky, vločky, slané oříšky, nutelu apod. Už nám tahle strava leze ušima 🙈

S sebou na trail jsme si v mikrovlnce zapekli toastový chleba se sýrem a česnekem. K jídlu v hostelu jsme si uvařili těstoviny se sýrem a rajčatovou omáčkou, což vyšlo finančně dobře a hlavně to byla prima změna. Taková strava jako na kolejích 🙈🙈🙈

… jako vychytávku jsme koupili kilo jogurtu a 400 g zmražených malin, smíchali jsme to, dali do mrazáku a udělali si „zmrzlinu“. Čerstvé ovoce je tu hodně drahé – kilo broskví stojí 100 Kč, třešně mnohem více. Avokádo – spíš tvrdé broky – 32 Kč. Nekupujeme to.

Pizza tady stojí jedna i 35 dolarů. Na ni jsme nešli…

Město poskytovalo krásné výhledy! Protože máme oba s Tomášem rádi víno a až se vrátím, budu se vínu věnovat i profesně, využili jsme čas k návštěvě blízkého novozélandského vinařství.

Na štěstí jsme docela rychle stopli jednu starší paní, která nás odvezla až na místo, přestože tam původně neměla cestu. Ve vinařství na začátku ochotou nepřekypovali, ale pak nám udělali ochutnávku. Vína byla „normální“, chutnal nám hlavně červený Pinot Noir. Co jsme ocenili, bylo, že nabízeli hlavně starší ročníky a že se nás nesnažili oškubat… když jsme si po degustaci objednali každý skleničku vína, tak nám ochutnávku již neúčtovali. To nám přišlo fér 👍 Vína byla bohužel podávaná v nevhodných sklenicích a při špatné teplotě 🙄🙈🙈🤔

Výhledy a budova vinařství se nám moc líbily 👍 Navíc se s námi brzy skamarádili pejsánkové 😆

Mufák 😉

Výhledy stály za to 😊

Interiér vinařství.

Když jsme se měli k odchodu, zastavil nás jeden z hostů s tím, že kolem nás projížděl, když jsme stopovali z města. Ptal se nás, jestli se vracíme do Hamner Springs a když jsme řekli, že ano, slíbil nám, že nás tam za 10 minut odveze. Pecka. To jsme nečekali 👍

Dva dny jsme využili i k tomu, abych nenamáhala nohu a dala jí šanci se uzdravit. Byla jsem ráda, že nás zastavilo počasí a mně se díky tomu noha opravdu zlepšila.

Nouze nebyla ani o vtipné historky. Když jsem šla v 3:50 jen v ručníku na záchod, zasekly se mi dveře od pokoje a nemohla jsem se doklepat na spícího Tomáše! Na štěstí šla asi za dvacet minut na záchod i recepční hotelu a zachránila mě 😅😅😅

Z města jsme pozorovali mraky v horách. Druhý den tam byl úplný mordor. Ve zprávách se objevila informace, že díky dešti začaly v zemi potopy… Byla jsem ráda, že jsme zůstali v bezpečí hostelu, i když druhý den byl už trochu otrava. Ne, že bychom neměli, co dělat – osobních a pracovních záležitostí jsme měli k vyřízení hodně, ale už jsme se chtěli vrátit zpátky na trail…

Navíc bylo v hostelu strašný vedro. Pokoj byl malý, na chodbě celkově hluk. Žádná klimatizace, mraky hikerů, co také čekali na lepší počasí, malá postel. Špatně se nám spalo a necítili jsme se odpočatí, jako když pro sebe máme celé studio s klimatizací atd.

Když jsme byli ve městečku, potkali jsme jednoho staršího hikera s manželkou, který ve městě zůstával také dva dny, a nabídl nám odvoz na trail! To pro nás bude obrovská pomoc 👍

Celé dva dny jsme sledovali předpověď. Nejhorší počasí by mělo být za námi. Pršet má i další dny, ale jdeme hlavně do údolí s nízkými sedly, a tak věříme, že si horší počasí můžeme dovolit. Další dny už tu čekat nechceme.

Večer před našim odchodem se citelně ochladilo. V horách bylo úplně tmavě modro od deště. Ve vzduchu jsem cítila vodu a vůni barev na dřevo. S napětím očekáváme, jaké počasí bude další den.

Zpoždění příspěvků
67. den Te Araroa: Celý den mokré nohy & chata splněných přání; Windy Point, Hope River, Lake Sumner, Hunurui Hut (2102 km)

Napsat komentář