42. den Te Araroa: Dilema Stopování; Bulls, Hitchhike to Palmerston North (1470 km)

Ráno jsme se nasnídali ještě u stanu, sbalili věci a po sedmé se vrátili na pláž, kterou jsme měli za úkol dneska dojít. Mělo by nám to zabrat asi dvě a půl hodiny.

Ráno bylo klidné. Nefoukal žádný vítr. Na pláži jsme byli uplně sami. Potkali jsme jen jednoho staršího pána, který nám řekl, že takový vítr, co tu foukal v poslední době, tu nepamatuje… už jsme z informací tady fakt zmatení, protože jiný pán včera nám zase říkal, že je vítr jindy silnější… 🙈🙈🙈 Když jsme dnes snídali, tak nám jedna slečna sdělila, že se nám kvůli přílivu budou brzy bořit nohy do písku… příliv ale vrcholil až později… Prostě tu vládne solidní informační chaos 😑

Obrazy moře 😍

Mořská houba

Epické pohledy

😊

Tohle auto se už neprojede…

Jakoby se usmívala…

Protože jsme se špatně podívali na mapu a trail je špatně značený, zapomněli jsme na pláži zahnout a došli až k vojenské základně 🙈 Skoro dva kilometry ujité navíc.

Když jsme sešli z pláže už správnou cestou, pokračovali jsme lesní cestou, která nás dovedla na silnici. Včera jsme dlouho řešili, jak s těmito „Roadwalks“ naložíme… a rozhodli jsme se, že tento úsek zkusíme stopovat. Když jsme si to všechno vnitřně vysvětlili a rozhodli se zvednout palec, nejelo dlouhou dobu ŽÁDNÉ auto 😅🤣🤣… a tak jsme šli po svých.

8 kilometrů před městem Bulls nám zastavil mladý farmář a svezl nás.

Hurá! Ve městě jsme ze stopování měli smíšené pocity, protože jsme cestu plánovali jako thru-hike, když jsme ale viděli silný provoz na další silnici, kterou jsme dnes měli jít, rozhodli jsme se ve stopování pokračovat. Provoz byl tak intenzivní, že jen přejít silnici na druhou stranu zabralo několik minut… Na štěstí nám brzy zastavil Němec, který zde cestoval, a pak dvojice Kiwi. Ti nás dovezli až do města Palmerston North. Hurá! V jednu jsme byli na místě…

Šli jsme koupit nepromokavé vaky na oblečení. Vaky od Zpacks se nám po 6 měsících používání rozpadly, a tak jsme se vrátili zpátky ke značce Seatosummit. Pak jsme šli na kafe promyslet, co budeme dál dělat.

Další sekce má pět dní a dá se rozdělit na 2 a 3 – 4 dny s dostopováním si do města pro zásoby. Rozhodli jsme se, pro tuto variantu, abychom netahali moc jídla. Šli jsme nakoupit zásoby na 2,5 dne a pak řešili ubytování. Každé město/místo je jako být na nové dovolené, kdy se potřebujeme rychle zorientovat.

Ubytování jsme chtěli najít co nejlevnější. Zkusila jsem se proto podívat do Facebookové skupiny tohoto trailu, zda nenajdu nějaký tip.

Vyskočila mi jedna žena, co zde nabízí místo pro stan na zahradě – bohužel nebyl a doma. Pak jsme našli chatu, kde se dá spát, ale bylo třeba tam předem napsat. Psali jsme a volali, ale číslo bylo nedostupné. Z webu to vypadalo, že to bude místo na zahradě, kam je možné dojít a zůstat na noc. Řekli jsme si, že to riskneme. Když jsme to po několika peripetiích našli, byl to rodinný dům, na jehož zahradě byla postavená chata. Před domem byla klasická cedule upozorňující na oficiální chatu, kde je možné zůstat. Když jsme vešli dovnitř, přivítali nás dva hikeři s tím, že majitelé domu jsou na horách, oni jim hlídají kočku a necítí se komfortně, abychom tam zůstali, když jsou majitelé pryč. CO? VŽDYŤ JE TO ZNAČENÉ JAKO OFICIÁLNÍ CHATA…můžeme za to, že si jí udělali na zahradě?! 🙈🙈🙈 Ti hikeři byli určitě z Nového Zélandu. Jiný národ by to podle nás tak moc neřešil. Přebalili jsme si nakoupené jídlo a šli jsme hledat ubytování dál. Ve městě jsme sice byli od jedné, ale teď bylo šest a my stále něco řešili… navíc dojít někam pěšky zabere hodně času.

Když jsme odešli, napadlo Tomáše, zavolat člověku, který prý hikery ubytovával u sebe na zahradě a bydlel jen třeba kilometr od nás. Vzal to a řekl, že můžeme přijít. Bezva!

Starší pár v nóbl čtvrti nabízí hikerům ubytování už několik let. První, kdo u nich spal, byl Čech! Nejen, že jsme s nimi dobře pokecali, ale navíc nám nabídli POKOJ a teplou sprchu. Za to jsme jim jako příspěvek dali 40 dolarů.

Tito manželé se i aktivně zapojují do budování trailu, a tak jsme se s nimi o tom povídali. Také jsme jim vyprávěli o Česku, naší historii, rozdělení se Slováky atd.

Byl to moc pěkný večer 😊🤷‍♀️😎

41. den na trailu Te Araroa: Chození po silnicích nás sžírá & magická pláž; Road Walk, Beautiful Beach With Logs, Koatiaka Camp / km (1394 km)
43. den Te Araroa: Very nice beautiful trail 🤣; Tararua Day 1, Whare o Motorumu Hut, Tokomaru Shelter (1515 km)

One Reply to “42. den Te Araroa: Dilema Stopování; Bulls, Hitchhike to Palmerston North (1470 km)”

  1. Krásné fotky 👍

Napsat komentář