Vstávali jsme v 5:45. Po méně než sedmi hodinách spánku jsme byli oba úplně KO. Dala bych království za kafe, ale ještě si na něj alespoň čtyři dny počkám.
Jak již jsem psala v minulém příspěvku, udělalo nám obrovskou radost překvapení v podobě 40 dolarů, avšak nepřišlo nám vhodné tento dar přijmout, a tak jsme jej vrátili.
Sbalili jsme věci a stan a přemístili se mimo kemp, abychom se nasnídali. V kempu okolo nás lidé ještě spali. Opodál se už v tuhle nekřesťanskou hodinu zapalovaly ohně a rodiny se scházely na snídani a dost lidí se u plamenů zahřívalo.
My už od rána jdeme v krátkých běžeckých šortkách, které zakrývají jen to nejnutnější, v tričku s krátkým rukávem a v lehké péřovce. Kromě toho, že jsem zredukovala počet trik s krátkým rukávem na jedno, jsme se zbavili i druhých šortek s delšími nohavicemi. Odeslali jsme je do naší americké schránky spolu s vybavením do sněhu. Jedno tričko a jedny šortky opravdu stačí 🙂
Den jsme začali velkou snídaní, protože se Tomáš večer nestihl najíst. Z Amazonu jsme si nechali poslat extrémně kalorickou nutelu z bílé a hnědé „čokolády“. Snědli jsme ji ani ne za 12 hodin 🙂 Byla vynikající i v toastovém chlebu.
Pak jsme se ještě podívali k místní atrakci – k vodopádům – a po sedmé hodině (takže dost pozdě) konečně vyšli.
Cesta dnes byla pěkná. Před 35 stupňovým vedrem nás chránil stín stromů. Trail byl udržovaný, šlo se hezky. Potkáváme jen pár lidí – odhadem 12 hikerů za den. Díky sněhu a rozdílným taktikám přeskakování různých oblastí se hrozen hikerů úplně potrhal. Někteří lidé přeskočili do různých oblastí a jdou na sever směr Kanada, a pak se vrátí do Siera, někdo přeskočil směr sever, ale jde zpátky na jih místy, kde není sníh, a doufá, že ten mezitím roztaje, někdo čekal dlouho na vstup do High Siera a teď je teprve v tamních horách… My asi zvládneme dojít jen na hranice s Washington (tj. nestihneme dojít až k hranicím Kanady), a pak se vrátíme do pohoří Sierra Nevada, kde nám 200 mil chybí. Sierra bez sněhu patří mezi nejkrásnější části PCT – Kalifornie jako taková je hodně ceněná pro svoji přírodu, Oregon a Washington už tak moc ne.
Od Siery jsme zatím viděli dva hady.
Dnešní přírodní krásy 🙂
K obědu jsme si dali veganské jerky a slané krekry.
Večer jsme se hecli a ušli dalších 11 mil. Trochu jsme si museli pomoci energetickým nápojem Mio, protože Tomáš začal už kolem šesté večer usínat 🙂
Na kempoviště jsme proto přišli až v půl deváté večer a do půl jedenácté jsme stavěli stan, myli se, vařili a jedli večeři – pro změnu bramborovou kaši – a pak šli ještě s čelovkou k řece dělat vodu na zítra. Během vaření mě otravovaly dvě myši! Naštěstí nám nic ani během noci neprožraly 🙂
Je tu jen pár druhů kytiček, ale jsou krásné 🙂
Dnes byl opravdu nádherný večer 🙂 Podél trailu kvetou lilie a hodně intenzivně voní.
Ach ty výhledy!
V podvečer…
Naše dnešní kempoviště. Zamyšené 🙂
Spíme na míli 1 445 a ušli jsme 45 km.
Ty lilie jsou nádherné, to jsem nikdy volně v přírodě neviděla. Máme radost, že jste zdraví a daří se vám!
Ahoj tak jsem si konečně přečetl všechny vaše dny 😀 a těším se na další příjemný čtení 😉 jste borci a ať vám to šlape a co nejhezčích zážitků na vaší cestě a dík za příspěvky
Ahoj Leni a Tome, teda … vy jste toho za těch posledních pár dní zase prožili … a jaký kus cesty už máte za sebou! 🙂 Super!! Čte se krásně, jak vám lidé pomáhají … když objevíte v boxu nebo na cestě to, co zrovna potřebujete …a vidět vás, že jste spokojení a zdraví a že si trail užíváte 🙂
Příroda krásná 🙂
Těším se na další příspěvky…píšeš to skvěle 😉