50. den Te Araroa: Odpočinek ve Wellingtonu; ZERO DAY Wellington

Vstala jsem před šestou a Tomáš mě překvapivě brzy následoval.

Ke snídani jsem opět dělala vajíčka – maso nejíme, sýru už máme plné brejle, hummusu taky, veganské produkty ala maso zde dobré nejsou – zkoušeli jsme 2x a více nechceme… a sladké jídlo pro mě není kvalitní snídaně. To mám ráda jen výjimečně, když vím, že energii vychodím 😆

Zpracovávali jsme fotky, blog a videa a dopoledne šli nakoupit. Došel mi roztok na čočky, Tomášovi odešla voděvzdorná membrána na kalhotách, a tak si musel pořídit nepromokové kalhoty. Pak jsme šli vyměnit 3 páry ponožek do Icebreaker – na patě se začaly dělat díry. Jelikož nám dali zadarmo úplně nové ponožky = 1500 Kč (před tím jsme již dostali jeden pár ponožek v Aucklandu výměnou za starý – viz doživotní záruka na ponožky Icebreaker) a mně se rozpadá tričko, resp. tam mám již díry 🙈🙈🙈, koupili jsme nové triko za 90 dolarů. Udělali jsme to i jako gesto – vzít si 4 nové páry a nekoupit si nějaký produkt nám přišlo trochu hloupé.

Pak jsme prošli ještě několik dalších outdoor obchodů a po té se vydali dokoupit jídlo, co jsme nepobrali včera.

Na Jižní ostrov se doporučuje poslat jídlo na dvě místa. Když jsme řešili pobyt ve Wellington, bohužel nám nedošlo, že se tam dostaneme až v sobotu večer a v neděli je pošta zavřená 🙈🙈🙈 Taková začátečnická chyba… Všechno jídlo si proto vezeme na Jižní ostrov, kde musíme zůstat o den déle, abychom si balíky odbavili – nestihli bychom navazující loď nebo hóóódně ve stresu.

Na Jižní ostrov jedem z Wellingtonu trajektem. Trajekt stojí okolo 120 dolarů pro oba a doveze nás do města Picton – cca 3 hodiny. Odtud se potřebujeme dostat na začátek trailu, a tak vyplázneme dalších 100 dolarů pro oba za vodní taxi. Trail má 87 km a musíme zaplatit každý 25 dolarů jako „vstupenku“ na Qeen Charlotte Track. Jojo, Zéland ví, jak na turisty 😉 (Abyste se dostali na trajekt, můžete se svést speciálním autobusem – my měli zastávku asi 900 m daleko od hotelu. Dříve se platil i tento autobus, ale již to zrušili. Také jsou na trajektu váhová omezení a když je překročíte, má se platit 5 dolarů navíc. My jsme v době objednání jízdenek neměli ponětí, že si balíky povezeme s sebou 🙈🙈. Na štěstí nás nepřevažovali. Vymyslet váhové omezení na trajekt fakt umí asi jen tady, aby z lidí vytáhli peníze…)

😂 super outfit. Takovej východní styl 😅

Byly dvě hodiny a my měli náš TO DO list odškrtaný. Vyjma praní. V centru jsme na prádelnu nenarazili, a tak jsme si řekli, že vypereme až zítra v dalším městě. Mně to nějak nedalo a začala jsem prát v ruce po příchodu na pokoj. Když jsem viděla, kolik teče z prádla špíny a že i po několikátém máchání mám černou vodu, začalo mě přepadat zoufalství. A to jsem byla teprve u triček 😅😅🙈🙈🙈 Protože je naše ubytování naprosto DOKONALÉ, napadlo mě, že tu třeba bude služba praní prádla. Zašátrala jsem v deskách s informacemi na stole a opravdu – NA PATŘE máme pračku, sušičku i prášek na praní! A vše je zdarma (resp. zahrnuté v ceně pokoje 😉). Super! Kromě ušetření asi 300 Kč, co bych v prádelně nechala, jsem si ušetřila čas a práci s praním.

Vtipní panáčkové na přechodu – Maoři

K pozdnímu obědu jsem udělala zase vajíčka 😅😂🍳🍳🍳 (teď to vypadá, že nic jiného neumím), rozdělili jsme jídlo do balíků a v pět mi začal opravdový volný den 🤣

K mému bezbřehému štěstí dnes přispívá i naprosto DOKONALÉ ubytování. Pro sebe máme malý byt na skvělé adrese vybavený naprosto vším, co potřebujeme. Máme tu jednak „evropskou“ sprchu – není to jen tryska ve zdi, ale dá se s ní manipulovat – má hadici – a nemáme nastavenou omezenou spotřebu vody jako v kempech. Postel je obrovská. Je tu i obyvák a kompletně vybavená kuchyň včetně French pressu a pánvičky s nepřilnavým povrchem, takže na vaření nepotřebuji olej a mám ji umytou za minutu 👍. Je tu i myčka. Jsou tu tři druhy kafe a v lednici už na mě čekalo krabicové mléko… To jsou „detaily“, díky kterým ale váš den jde hladce. Taky tu máme malý radiátor, a tak jsme si to tu vyhřáli 🙂 … navíc za námi i přes den z hotelu přišli, zda něco nepotřebujeme – což se mi při třídenních pobytech v Česku často nestalo. Cena za noc je okolo 100 dolarů (kemp stojí i až 50 dolarů).

Po šesté chtěl jet Tomáš na koloběžky. Sice se mi nechtělo a raději bych si četla zabalená v dece na sedačce, ale chtěla jsem mu udělat radost, tak jsem se přemohla ❤ Nakonec byla projížďka po pobřeží naprosto super. Celý den mrholilo – ale tak zvláštně – jakoby v oknech města byly rozprašovače – a teď konečně vykouklo sluníčko. Město ale bylo zčásti stále zahalené do mraků… vypadalo to působivě. Koloběžky Uber jsou bitelné a dobře se s nimi jezdí. Nepotřebujete helmu a můžete jezdit po chodníku. Na pobřeží skoro nikdo nebyl, svišťelo se nám dobře.

Večer jsme viděli kousek dokumentů o genzích zde na Zélandu. Některé připravují dětem do škol obědy – udělají 500 sendvičů za den. Ředitelé škol je vítají… což je dost paradoxní situace 🙈, protože oni pak ze škol rekrutují své členy. Protože se často jedná o děti z problémových rodin, dají jim pocit „rodiny“ a „životní směr“. Pak jsem si k tomu dohledávala další informace včetně toho, že má Zéland s Austrálií druhou největší spotřebu metamphetaminu na světě – hned za Thajskem. Zdá se, že se zde vládě nedaří boj s narkotiky vůbec kontrolovat.

Zéland má ve světě image bezproblémové zelené země s krásnou přírodou. Zde vidíme, kolik se tu používá chemikálií. Některá města působí luxusním dojmem a pak jsou místa, kde děti nemají na školní oběd a jídlo jim vozí prezident gangu 🙈🙈🙈 Ještě tu máme hodně co poznávat! (PS: Je potřeba mít stále na mysli jednak obrovskou rozlohu země a pak i její izolovanost.)

ZÍTRA SMĚR JIŽNÍ OSTROV AKA „JIŽÁK“ 👍

49. Te Araroa: směr Wellington; Escarpment Track, Porirua, Colonial Knob, Wellington (1681 km)
51. den Te Araroa: Cesta trajektem na Jižní ostrov 🛳; ZERO DAY to Picton

Napsat komentář