PCT – 74. den na trailu; ZERO DAY v Etna, nula našlapaných mílí, ale hodně radosti! 

Jestli dobře počítám, máme dnes oficiálně třetí volný den. Během 2, 5 měsíce třetí den volna. Není to moc obvyklé, většina hikerů si bere volna mnohem více. Na jednu stranu mám výčitky svědomí, na druhou stranu už volno vážně potřebujeme… Je tu mnoho restů, které musíme dodělat, včetně pečlivého naplánování zbytku naší cesty.

Zatím jsem zkoušeli různé strategie zásobování, převážně jsme tedy nakupovali ve městech po cestě, kde se ceny potravin hodně lišily dle velikosti obchodu a lokality, avšak nyní chceme dokupovaní jídla řešit pomocí balíků z Amazon Prime. 

… Balíky s jídlem od Amazonu nám přišly i sem do Hikers Hut. Např. cena kávy byla nižší než v supermarketu… 
A náš úlovek z hiker boxu 🙂

Rádi bychom zužitkovali naše dosavadní zkušenosti, které nás – jak jsem už zmiňovala – stály hodně času a peněz. I když shlédnete pořádnou porci videí o PCT a přečtete si různé blogy, praktické informace o cestě/nákupu potravin v nich často chybí anebo se dokola opakuje to samé – kaše, nudle ramen, burakové máslo a tortily.

Dnes jsme od rána prali ty naše smradlavý odporně špinavý věci 🙂 Větrali spacáky, byli nakoupit. Jídlo je v Kalifornii strašně moc drahé – např. v Texasu jsou ceny potravin nižší. Běžný nákup jídla na dva tři dny vás vyjde na DVA tisíce! Kupovali jsme dvě broskve, dvě nektarinky, třešně a meloun, chleba, dvě bagety, kilo sýra, nachos, preclíky, jeden nanuk, jednu marmeládu, jeden česnek, džus… Nic speciálního. 

Proto pak „rabujeme“ hiker boxy, kde jsme si vzali třeba nudlové polívky, kilovou nutelu, sušenky (velká tyčinka Snickers stojí v Etně přes 60 Kč!), proteinové tyčinky, bramborové kaše, půl kila pistacií, mnoho balení vloček, toaletní papír :-), mořské řasy, atd. – to je jídlo třeba za padesát dolarů. Do restaurací skoro nechodíme.
…Městečko Etna – jedna hlavní ulice a pár domků okolo. Jako když se tu před mnoha lety zastavil čas…

Hotel / motel stojí v Kalifornii nejméně okolo 70 dolarů na noc. Řekli jsme si, že v hotelu budem max. dvakrát měsíčně. Už to je alespoň 20 dní, co jsem spala v hotelu. Dnes jsme v hostelu, ale spíme ve stanu na zahradě, aby to bylo levnější a měli jsme více soukromí. Pobyt pro dva stojí 30 dolarů na noc plus 3 dolary za praní prádla v pračce a sušičce. Zůstáváme tu dvě noci. Zde v Hikers Hut v Etna je to ale parádní, nádherné prostředí, vše čisté. Všechno tu prostě funguje… Člověk stále čeká na nějakou podrazárnu nebo že ho někdo ošidí, ale všechno šlape, jak by mělo. A pro mě to začíná tím, že na toaletách teče voda, je tam mýdlo, desinfekce na ruce. Samozřejmosti, které ale ne vždy nastanou…

Amerikou jsem okouzlena. V Kalifornii jakoby měl každý dobrou náladu 🙂 Prodavači v obchodě, policajti, hoteliéři, lidé na ulici, každý se usmívá… Asi to bude dáno i tím, že je Kalifornie ekonomicky hodně úspěšný stát. Ekonomika Kalifornie je, myslím, silnější než Německa, z čehož plyne vysoká životní úroveň 🙂
Také jsme v kontaktu převážně s lidmi z trailu a na trailu, kteří si vzájemně pomáhají.

Dlužno však říci, že tu Česko propagujeme při každé příležitosti. Všechny, kdo nám tu pomohli, i hikery zveme do Prahy s tím, že jim dáme tipy na to, jaká místa dle jejich preferencí mohou navštívit 🙂 A někteří mají Prahu opravdu na seznamu plánovaných dovolenkových destinací 🙂

Dopoledne bylo prostě báječné. Je tu tak moc krásně… A takové pohodlí. Všechno při ruce, dala jsem si tři sprchy, prádlo nám voní 🙂 Je tu i houpačka. K dispozici je mikrovlnka a lednice. Chodím si v žabkách, nožičky dýchají. Nikam se nespěchá. Vedle kvokají slepice, bučí krávy a voní čerstvě posekaná tráva – zvuk sekačky mi evokuje sobotní dopoledne u nás doma na vesnici. 
Městečko se koupe v žáru poledního slunce a díky absenci lidí a života vůbec ve svých ulicích působí „mrtvým“ dojmem, přesto je tu na rohu fajnová kavárna, která by se vyrovnala nejlepším pražským hipsterským podnikům. Objednávám si ledové latté. Dokonalosti právě bylo dosaženo. Na světě je krásně 🙂

Odpoledne jsme strávili stříháním videí, nahráváním fotek na blog a povídáním si s ostatními hikery. Zkoušeli jsme sníst co nejvíce jídla, ale nálož ovoce byla nad naše síly.

Spát jsme šli po desáté. Jestli někdy budete v Etně, určitě se v Hikers Hut zastavte. Bude se vám tu líbit 🙂

PCT - 73. den na trailu; potíme se v Trinity Alps, Alderbrook Hikers Hut - Etna a proč jsme skončili na sedadle vězňů v policejním autě
PCT - 75. den na trailu; Marble Mts., suchá a kamenitá cesta plná motýlů, mloci v jezeře a sníh na trailu

One Reply to “PCT – 74. den na trailu; ZERO DAY v Etna, nula našlapaných mílí, ale hodně radosti! ”

  1. Ahoj Lenicko, to je dobre, ze i odpocivate. Vycitky hod za hlavu a na plan kolik ujit se taky vybodnete. Prece se nebudete honit a jit na krev, hlavne si to uzijte, v praci budete plnit planu dost! Uzivej californskeho slunicka a mysli na to, ze nemusis otvirat jeden mail za druhym a nedrnci ti telefon 🙂 Pusu Krystufci

Napsat komentář