Ráno bylo docela chladné. Vstávali jsme až v sedm a vycházeli v osm. Sice nás dnes čeká těžký den, ale potřebovali jsme s Tomášovo mamkou a kamarádkou, které nám s králíčky pomáhají, vykomunikovat pokračování léčby a to má přednost přede vším…
Dnes odcházíme do posledních hor. Přechod trvá dva až tři dny. Poslední minuty na signálu patřily našemu Mufáčkovi a zjišťování počasí. Dnes má pršet až ve 3 ráno (resp. zítra) a zítra mohou být přeháňky i přes den.
Úsek, který jdeme, je hodně exponovaný a přechází se 4 sedla. Dneska – za dobrého počasí- bychom chtěli stihnout přejít 3 z nich a poslední zítra ráno. Trail s názvem Motatapu Track vede do města Macetown, kde se těžilo zlato. Trail jde ročně 7 000 lidí. Tipujeme, že bude proto upravený a už první kroky nám naše myšlenky potvrzují.
Býčí zápasy 😵
Dopoledne vedla cesta podél potoka. Nejdříve pastvinami, a pak jsme šli lesem. Konečně jsme viděli stádo jelenů 😍 Pak jsme se podél kaňonu vyšplhali na vrcholky hor a z nich už neslezli. Chodili jsme nahoru a dolů, občas přes zik-zak zatáčky, ale většinu času se s tím nepárali a trail vedl prudce do kopce nebo prudce z kopce. Tak či tak byl většinu času nadstandardně udržovaný. Trávu i pichlavé keře někdo pečlivě posekal. I když jsem dneska málem vypustila duši, byl to psychicky pohodový relaxační trail. Na kráse mu přidaly i tři krásné nové moderní chaty, jenž jsme míjeli. Absolutně nic jim nešlo vytknout a kdo je stavěl, tak nad nimi přemýšlel. Chaty měly veliká okna se síťkami proti hmyzu a zastřešené ochozy. Byly útulné a čisté, postavené na dosah potokům.
Dnes jsme si také pochutnali na normálním jídle 🙏🙏🙏 Z města jsme měli sýr, housky, olivy a čerstvé ovoce- jablka, hrušky, nektarinky a pomeranče. Sice se to proneslo, ale instantní jídlo nebo sladké nám leze krkem.
Kopečky 😂
Po šesté jsme došli k chatě Roses hut. Strašně moc jsem si přála, aby tam nikdo nebyl.
Udělali jsme vodu na kafíčko, umyli se v potoce a vyprali si věci, a pak seděli u stolu – většinu času sedíme někde na zemi, a tak sedět u stolu je pro nás vzácnost ☺. V tichu, v klidu, unavení, ale spokojení, že to pro dnešek máme za sebou.
Pak jsem umyla jídelní stůl, desku na vaření, vydesinfikovali jsme si matrace a kliku u dveří a v osm si udělali večeři. Venku foukal vítr a my si medili sami v chatičce 🤗🤗🤗🙂 Lepší odměnu za dnešní výkony jsme si nemohli přát.
Stále jsme čumeli z okna, jestli někdo nejde, a děsně moc si přáli tu být dnes sami. A opravdu se zadařilo a usínáme sami v chatě! Jen ve střeše a pod chatou slyšíme myši. Ale interiér je perfektně izolovaný… V noci má pršet. Lépe to dopadnout nemohlo.
Větší dar než soukromou chatu jsme si dnes nemohli přát.
Moc hezká krajina a krásné chatky, aspoň něco co Vás zahřeje na duši – krásný víkend a ať je Vám fajn. Brzo již budete doma a na tohle všechno budete jen vzpomínat a občas se Vám o tom bude asi i zdát. Ahojte
Ahoj Jirko! Určitě budeme s láskou vzpomínat. V teplíčku a pohodlíčku se vzpomíná nejlíp. Jsem si jistá, že nám to nakonec bude chybět 😊😊😊