K ránu pršelo. Když jsme vstávali, počasí se na štěstí uklidnilo.
Ráno nás navštívily slepičky 😊
Celé ráno a dopoledne bylo zataženo a my s napětím čekali, jestli se rozprší nebo ne. I když je černá obloha, nemůžete si tady být jistí, že začne opravdu pršet, dokud se nerozprší. Počasí je tu nepředpověditelné a i z oblohy špatně čitelné.
Co se naopak dá předvídat se 100% jistotou je, že i několikrát za den sejdete z trailu. Značení je tu extrémně špatné a neskutečně nás to vytáčí (hodně EUFEMISTICKY řečeno).
Skládka hned u trailu. Asi 8 metrů od koše… jakoby to nemohli vysypat aspoň ke koši.
Mrtvol potkáváme stále desítky… v různé fázi rozkladu. Od čerstvě zabitých z vyhřezlými vnitřnostmi po vysušené skelety.
Do 10 hodin jsme sešli z trailu dvakrát… nejdříve jsme šli podél pobřeží, pak zabloudili k továrně na zpracování metanu (alespoň podle smradu jsme to tak definovali), pak se vrátili na trail, který vedl rušnou silnicí plnou mrtvol a bordelu, až došli na letiště.
Cestou jsme viděli v příkopu matraci a další svinčik. Člověk si zvykne… nicméně peníze za to, že jsme trail šli, posílat asociaci nebudeme. Jedná se o dobrovolný příspěvek. V této zemi utratíme obrovské množství peněz, takže jsme vyrovnaní. Pokud by šlo trail 2 000 lidí ročne, nechají tu dle našeho odhadu 300 000 000 Kč (!).
Ohledně značení cest jsme zhýčkaní značením v Česku, které je na vysoké úrovni, i značením na PCT. Tady je to tragédie a člověk nemůže čumět každých 5 minut do mobilu… resp. může, ale to si cestu příliš neužije.
Kolem desáté jsme přišli do průmyslové zóny, která je před letištěm. Silnice nešla přejít několik set metrů kvůli extrémně hustému provozu, a tak jsme nešli do potravin, ale chleba koupili na benzínce (5,50 dolarů), kafe (4,80 dolarů). Cestou dál jsme narazili na Subway, kde si dal Tomáš bagetu (10 dolarů).
Pokračovali jsme cestou po silnici. Auta, odpadky a hlavně intenzivní HLUK. HLUK z aut nás dnes provázel mnoho hodin.
Změna plánu? Autíčko bude 100% náš další level cestování. Ale až příště 😊
Také jsme viděli desítky přistávajících letadel. A máme fotku u billboardů. Kdo to má? Příroda má dneska stopku!
Letadlo i nad telaty.
Dnes jsme míjeli hodně toalet. Tady jsou z 90% pěkně čisté, je v nich mýdlo a toaletní papír a v některých vám hraje i hudba. Taky je fajn, že jsou tu fontánky s pitnou vodou – třeba u v parcích u toalet. Ta je tu jinak docela drahá, pokud nekupujete velká množství.
Rezervace na zvláštním místě v průmyslové zóně.
Hledání cesty… OPĚT.
Silnice nás dovedla do dalšího města a další průmyslové zóny. Počasí nám přálo a rozpršelo se až po druhé hodině. Déšť jsme přečkali v botanické zahradě pod stromem. Další déšť už byl intenzivnější. Po krátkém čekání jsme v něm ale šli.
Na trailu 😅
Tenhle vzkaz mě fakt v kontextu naší dnešní cesty pobavil 🤣
Dneska spíme u Nadi, kamarádky Tomášovy kolegyně z práce. Motivace ujít co nejvíce kilometrů je silná. Postel a pěkný večer s milým člověkem. Jsme vděční, že nám Naďa nabídla spaní a dokonce je tak hodná, že nás vyzvedne i na trailu – na místě, kam se nám podaří dojít – a zase nás tam zítra hodí nazpět. Je to veliká pomoc! (Je to přes 60 kilometrů cesty…)
Výše letadlo, vlaky i lodní doprava na jedné fotce.
Když jsme šli zničení mezi městy, zastavila nám paní a řekla, že nás viděla z auta a že se kvůli nám vrátila a dovezla nám Sprite! To bylo krásné překvapení 😀❤
S Naďou jsme se sešli v půl sedmé večer u benzinky. Od 16 h pršelo, poslední úsek jsme tedy ušli v dešti. A to jsme si s Tomášem říkali, že v dešti chodit nikdy nebudeme… ale tady to nejde 😅 Poncha fungují dobře. Vzali jsme si napůl kofein v prášku z lékárny, a tak se šlo docela dobře 😇 Pár aut na nás troubilo a vyjadřovalo tím podporu. To bylo milé.
Ráno, když jsme šli kolem letiště, nám pán nabídl odvoz. To samé se stalo i včera. Lidé nechápou, proč jdeme DOBROVOLNĚ v tak HNUSNÉ lokalitě.
Celodenní HLUK ustal až v sedm, kdy jsme přijeli do krásného domu Nadi a její rodiny.
Myslela jsem, že se mi o autech dnes bude snad i zdát… ale strávili jsme tak pěkný večer s Naďou a ona a její dům jsou tak inspirativní, že budu usínat s hezkými myšlenkami…
…a to navzdory našim rozhovorům o tom, jak krutý je mléčný / masný průmysl i tady na Zélandu nebo jak tu plošně z letadel shazovali jedy pro „škodná“ zvířata do lesů… nebo o tom, že jsou tu gangy a holky ve 12 letech jdou vykrást obchod… nebo o tom, jak se tu stříká tráva jedy, aby byly krásné chodníky. I my dnes v botanické zahradě viděli metry ploch postříkaných jedy, aby tam nebyla tráva.
Stejně jako každá země na světě, má i Zéland své světlé i stinné stránky.