2017: PCT – 3. den na trailu – začíná být sranda ;-)


Dnes jsme ušli 34 Km, jsme na 53, 6 míli. Začíná být sranda – asi si už začínáme zvykat.

Vstali jsme v 5:15 a za rozbřesku vyrazili. Počasí bylo opět příjemně chladné, cesta vedla po vrstevnicích, šlo se dobře. Krajina připomíná Řecko na jaře. Všechno kvete a intenzivně voní. Občas mám pocit, jako když se procházím  zámeckým parkem. Naše úzká trailová pěšinka je lemována bíle kvetoucími keři. Potkáváme zajíce, ještěrky, motýly a další druhy hmyzu. Také jsme dnes poprvé narazili na dvě menší taranrule.

Během cesty se míjíme s našimi spoluhikery. Ráno všichni vycházíme v rozmezí asi půl hodiny, a pak se různě předbíháme a potkáváme dle toho, jaké má kdo tempo a kdo si kde dává pauzu. Pokaždé se alespoň pouzdravíme a prohodíme pár vět. Báli jsme se, aby na PCT díky jeho velké popularitě nebylo narváno, ale na cestě potkaváváme jen kolem desítky lidí za den. Vetší koncentrace je třeba ve městě, ale stále je to jen třeba 25 – 30 hikerů.

Dnes jsme si dali pauzu v Mont Lagune, kam jsme přišli kousek před jedenáctou, tak jsme si v restauraci dali snídani (omeletu) a rovnou počkali na oběd (vegetariánský burger a hranolky). K tomu jsme měli colu a kafe a vyšlo nás to na 42 dolarů.

Sice to není zrovna málo, ale restaurace nám poskytla skvělý „azyl“ od 10:45 do zhruba půl třetí. Mohli jsme využít elektrickou zásuvku a celkově to tam bylo moc fajn. Jídlo bylo vyborný.

Kromě restaurace zde najdete  absolutně vychytaný obchod s ultra lehkými potřebami pro hikery – naprostý ráj pro milovníky cestování nalehko. Před obchodem najdete hikerboxy, kam hikeři odkládají to, co už dál nechtějí. Kromě oblečení a bot jsou to třeba filtry na vodu, náplasti, léky a taky jídlo. Všechno to je k dispozici pro ostatní. My jsme si z hikerboxů vzali náplasti a instantní kaše. Ostatní třeba ořechy nebo iontové nápoje v prášku.

Taky je tu krámek se vším možným od indiánských šperků až po potraviny. Zde jsme si nakoupili olivový olej, pečivo, instantní polívky a sladké kaloriemi nabité tyčinky).

Od tří do sedmi jsme ušli ještě hezký kousek cesty a nakonec to i s ostatními zakempili na cestě podél trailu. Původně jsme zvažovali, že postavíme stany na odpočívadle, ale byla zde cedule se zákazem stanování a Američani mají opravdu respekt ze zákona, tak jsme se všichni přesunuli na trail. Později mně a Tomášovi došlo, že se mohlo jednat a zákaz kempování stejně jako to je u nás – tj. můžeš zůstat přes noc, ale nesmíš rozbalit tábor na několik dní…

Tenhle den se opravdu povedl. Asi si už začínáme zvykat.

2017: PCT - 2. den na trailu - zvykáme si
2017: PCT - 4. den na trailu - z padesáti stupňů klesla teplota skoro na nulu

5 Replies to “2017: PCT – 3. den na trailu – začíná být sranda ;-)”

  1. Krásný. Pěkněj papej Leničko 🙂

    1. Tomášek mi pěkně vaří 🙂 už jsem poučená :-)) ze Španělska, tak hodně jíme!

  2. Eva Švanda says: Odpovědět

    Krasny,uz se tesim na dalsi postrehy z cesty.Drzte se,moc vam fandim.:-)

    1. Moc děkuji, Evi. Když se mi nechce šlapat, tak si vzpomenu na komentář jako teď ten Tvůj. Je to velká podpora :*

  3. Hltam to v cekarne u doktora, krasne mi to takhle ubiha! Tak hezky pilne pis, nebo te sni mys 😉 Drzte se a hodne sil! Hlavne obdivuju, kde beres tu vydrz kazdej den neco napsat! To vsechno jen na mobilu?

Napsat komentář