Probudili jsme se v mracích. Bylo vlhko a nevlídno. Zkondenzovaná vlhkost nám v rohu stanu udělala loužičku. Mokré byly i vnitřní stěny. Celou nic jsem cítila, jak mi splaskává jindy dokonale nadýchaný spacák. Sbalili jsme se, oblékli nepromokavé oblečení proti komárům, snědli vločky uvnitř stanu a vyrazili. Komárů kolem nás bylo mraky.
Na úbočí hor jsme chytli signál. Když se nám po půl hodině podařilo objednat letenky domů a chtěli jsme je zaplatit, zjistili jsme, že nemáme signál u české SIM, kam chodí z banky potvrzovací SMS. Ztracená hodina…
Během polední pauzy jsme sušili navlhlý stan a spacáky. Tomáš šel pro vodu – zabralo mu to, chudákovi, 50 minut. S vodou je to tu teď horší.
Stromy jsou pokryté dlouhými vlasy lišejníků. Vypadají jako z hororu 🙂
Sušení věcí 🙂
Jen hodinu zabere příprava vody na další úsek.
Dnes kolem nás létaly desítky motýlů 🙂
Odpoledne jsme našli kešku s vodou. V krabici byly i vložky, tampóny nebo akumulátory na nabíjení elektronických zařízení.
Hodně lidí zde kempuje v přírodě i s koňmi. Tito nám nabízeli pivo 🙂
Večer jsme spali u jezera Summit Lake. Byl to horor. Tolik komárů jsem v životě neviděla…
Spíme na míli 1887 ušli jsme 47 km.