Srnka za námi přišla i ráno.
Tomášův důmyslně umístěný kolík 🙂
Cesta byla docela dobrá, akorát jsem měla celý den pocit, že jdeme pouze do kopce.
Ahooooj PCT!
Někdy chodím pár metrů před Tomášem a dnes se mi to vymstilo, protože Tomáš viděl medvěda a já ne! Medvěd akorát vybíral hmyz z kmenu stromu, a tak Tomovi nevěnoval pozornost.
Většinou si dáváme druhou snídani – vločky a přes den proteinové tyčinky.
Dnes jsme šlapali přes louky pokryté stovkami miniaturních kytiček. Vypadalo to působivě.
Přes den byla pohoda 🙂
V příštích dnech by cesta měla být rovnější, čeká nás ale i trochu sněhu…
Jeden úsměv na hřebenech 🙂
Zítra bychom chtěli dojít do města Ashland, kde si potřebujeme doplnit zásoby jídla.
Tomuhle týpkovi z Německa je 20 let a chodí až 40 mil denně!
Dnes jsme přešli hranice států a jsme v Oregonu. Huráááá! Nulové daně z prodeje zboží znamenají nižší ceny jídla 🙂
Hranice 🙂
Tomáš se zapisuje do registru hikeru.
A ještě sníh na závěr dne.
Zase spíme na místě, které není zrovna výstavní, ale po 27 kilometrech jsme vděční za rovný plácek kousek u silnice. Západ slunce nám to vynahradil 🙂
Spíme na míli 1 696 a ušli jsme 45 km.
Opět nádherná krajina, to je krása:)