2017: PCT – 18. den na trailu, nejhezčí pláž, když vás ryba kousne do pupíku a bobří zátoka

Ráno jsme vstali v šest do celkem teplého dne, sbalili věci a vyšli překonat 500. kilometr.

Šlo se dobře, trail vedl skoro po rovince. Dopoledne přineslo písčitou cestu a hezké výhledy. Kolem nás vonělo několik druhů keřů.

Potkali jsme pár turistů včetně Američana s českými kořeny. Skoro každý, s kým se na trailu míjíte, se s vámi dá do řeči. Zveme všechny do Mikulova na výborné moravské víno a do Českého Krumlova za historií a předáváme kontakty.

Blankytné nebe, písek, keře a pár druhů kytiček. Už v osm hodin ráno se začalo dělat teplo.

Dopoledne jsme sešli do nádherného obrovského kaňonu, kde byl trail veden opět po vrstevnici. 

Pozorovali jsme malá jezírka, která se tvořila v řece, jenž protékala kaňonem, a toužili se v tom horkém letním dnu vykoupat. Voda ale byla hluboko pod námi… I podél kaňonu kvetlo mnoho keřů, a tak jsme cítili mix různých vůní včetně opojné medové vůně moruše.

V poledne už začalo být teplo nesnesitelné. Čekala nás místní atrakce – jezírka s horkými prameny a možnost koupání, řekli jsme si, že se zkusíme schladit tam. 

Na „Hot Springs“ bylo asi 100 – 150 lidí. Pětina z nich byla nahá (nudisti), pětina zhulená a pětina vypadala jak členové mexické mafie 🙂 🙂 Dvě pětiny špinavých a smrdících hikerů bylo oproti nim nic 🙂 Čekala jsem hodně lidí, ale tady to bylo jak u Balatonu.

Velké množství lidí – i když i zde byli vůči nám pozorní, nás odradilo. Šli jsme proto ještě dvě míle v pařáku a našli pláž našich snů. Bylo to tam tak krásné, že jsme byli dojatí, když jsme ji opouštěli. (A oba jsme se shodli v tom, že bychom na TAKOVÉM místě chtěli mít dům.)

Ve vodě k nám připlavaly ryby a objevil se i malý sumec. Seděli jsme tam spolu s nimi, krmili je z ruky a hladili po hřbetech. Ryby byly hodně společenské, zvědavé a hravé. Byl to zážitek si s nimi hrát 🙂 Umyli jsme se tu, a přemáchli si věci. Jedinou vadou na kráse okamžiku byl fakt, že si Tomáš nechal sušit speciální vložky do bot déle na slunci, a tak se mu tyto tvarované vložky přímo na jeho nohy zcela vyrovnaly. Naštěstí ho napadlo využít Tyvek a jako formu rozpálený písek…a tak je měl opět za pár minut vytvarované zpět. Pláž leží na 310. míli, kousek za Rainbow Bridge.

I když jsme tu chtěli původně spát, za dvě hodiny jsme se rozhodli jít ještě dál, abychom zužitkovali nabytou energii. Šli jsme proto ještě asi čtyři míle k další vodě.

Spali jsme na 314. míli v zátoce, kde kvákaly žáby. Slyšeli jsme bobry a poprvé v životě jsem je i viděla! Slyšeli jsme i další různé zvuky zvířat. Konečně je teplo i v půl desáté večer. Sice je kolem nás malá noční ZOO, ale snad se konečně vyspím.

Dnes jsme ušli 35 km.