Ráno jsem se těšila na teplé kafe, protože do 11 máme času habaděj, ale došel nám plyn. Sakryš! Voda se na štěstí ohřála alespoň trochu, aby se v ní instantní kafe rozpustilo. Už jsem s tím kafem asi trapná, ale zkuste být 40 dní bez něčeho, co máte rádi 😀🙈☕
K ránu se mi zdálo asi 8 snů, celou noc tady běhali possumáci a létali ptáci, takže jsem rozsekaná, i když jsem s přestávkami vstala až v 8. Taky trochu bojuju s novou karimatkou od Neoair, která fakt dost klouže (a taky jsme měsíc získávali grif, jak ji vyfukovat 🙈 – teď už víme, že se musí celá srolovat do ruličky, čímž se vyfoukne, a až pak se složí). Nicméně je lehčí, než její předešlá verze, takže bych neměnila.
S naší barabiznou jsme se za ten půl den solidně zžili. Už mi ani nevadí kličkovat mezi tolika druhy ho… na místě pro stany se pásly asi ovce, okolo krávy i kozy 😀 Důkazů je plno.
Ráno se mi zdálo jednak o mé bývalé práci, takže jsem řešila design krabiček na hodinky 🙈, a pak o tom, že jsem se vrátila ze Zélandu a byla jsem nadšená a jeli jsme tam s Tomášem znovu 👍 Asi znamení 😇
Teď sbalíme věci a v deset půjdeme na molo jednak udělat pořádnou značku pro lidi, kde je chata a pak napsat vzkaz pro kamarady Joa a Paula. Dnes mají 2. den na lodi ze 7. 😅 Když to dnes s Boží pomocí doplujeme my, myslím, že políbím loď a už nikdy tak dlouhý úsek. Náš kamarád Saga mi předevčírem na moje stížnosti na chození po silnici řekl, že bere trail takový, JAKÝ JE. Když včera přišel z lodi, kdy ještě 30 minut hledali kemp, tak sprostě nadával asi 15 minut, že už má vody plné zuby 😀🤣🙈 A to je Ind. A ti mi vždycky přišli tak smíření s osudem 😀😆
Ráno jsme si povídali se Sagou o jedech proti possumům, krysám atd., které se stále sypou z helikoptér na ostrovy nebo nechávají jinak v přírodě. Říkal, jak se Nový Zéland prezentuje jako čistá země a přitom používají jedy, co jsou jinde ve světě zakázané. Jedy otravují vodu, ptáky – mají vedlejší dopady, které vláda popírá. Ani lobby farmářů prý není tak silné to stopnout. Farmáři si na auta lepí protestní cedule… co naplat, když ve vysoké politice je majitel firmy, co chemikálie prodává. Korupce je všude.
Dnes voda stála absolutně. Pádlovali jsme jako o život, ale byli jsme stále na místě. Skoro u konce se zvedl vítr a měli jsme vlny. Do toho projelo pár motorových člunů… cítili jsme se zoufale 😅😅😅 Ale dokázali jsme to a když viděli ceduli „Welcome Hikers“, byli jsme ŠŤASTNÍ.
Kemp, kde jsme nechali lodě, byl moc krásný, ale my se rozhodli jít do města, kde jsme si pronajali hotelový pokoj.
Pěkný kemp na fotce níže – patří do TOP 10 kempů 👍
Bazén v kempu nechyběl 🙂
Město vypadalo vázně krásně – upraveně a čistě. Po 5 dnech čumění na zelenou a tmavě modrou bylo vše rozkvetlé a barevné! Jako bychom se ocitli v jiném světě 👍 Stromy i květiny a keře hýřily barvami.
Město má i železnici, parky a cyklostesky. Minulý rok bylo vybrané jako nejhezčí město Zélandu. Jsou tu super pozitivní vibrace 😀
Vybrali jsme si, že budeme spát v motelu. Na recepci byla cedule, že neubytovávají členy gangů. CO? Majitel nám vysvětlil, že v každém městě jsou 2 – 3 gangy (!) a když třeba někoho z nich zastřelí, tak se sjedou stovky členů gangu na místo pohřbu a to ve svém hotelu nechceš. Majitel motelu byl bývalý policajt a měl své zkušenosti…
Dojeli jsme v 14 h, 5 km šli do města, pak rychle se ubytovat, vyprat a zpátky do města… bohužel se nám rozbil filtr, a tak musíme sehnat nový… to znamená x minut na Internetu hledat, kde koupit náš filtr, zda si vybrat jiný, když náš nemají… nebo si ho poslat. Najít outdoorshopy – do prvního jsme kilometr běželi, už zavírali. Ale neměli ho. Tak jít třeba kilometr jinam…
Dnes jsme chtěli zdravě jíst, ale už 4 hodiny řešíme tolik věcí, že v 18 h končíme u Mekáče. A to ještě nemáme zakoupený jídlo na další etapu.
Katadyn jsme nesehnali a zklamalo nás, že nevydržel. Koupili jsme Sawyer v obchodě pro lovce. Byl famózně vybavený 👍 Lov je tu hodně populární.
Když jsem čekala před supermarketem, přišla ke mně paní, zda jsme v pořádku. To se nám občas stává 👍 Řekla jsem, že ano a dala se s ní do řeči a ona nám nabídla, že nás odveze do motelu. Tím nám ušetřila aspoň 30 minut chůze. Jak milé. A cestou nás vzala ještě na vyhlídku. To nám ohromně zvedlo náladu 😀
Na město Wanganui budu dlouho vzpomínat, moc se mi tam líbilo.
A náš mini pokojíček. Ke spánku se dostáváme až o půlnoci…
Ahoj, to s tím kafem vůbec neva, naopak už to k Tobě a trailu patří 😃🤣 – díky tomu, když si jdu ráno udělat Nespresso nebo zapnu kávovar, tak si vzpomenu jak jednoduché je si ho udělat doma a tak trochu víc si ho člověk váží. Díky za stránky a hezký víkend, coffee zdar ☕