Z naší zkušenosti je Bulharsko ideální destinací pro aktivní (a atraktivní) dovolenou. V době, kdy ceny v Česku nehorázným způsobem rostou – smažák na Lipně přes 200 Kč… a přitom často ani neodpovídají kvalitě nabízených služeb, se v Bulharsku budete mít přímo královsky.
Bulharsko jsme letos navštívili podruhé a stejně jako před pěti lety (o naší návštěvě v roce 2014 jsme psali zde) nám učarovalo. Nádhernou přírodu a vynikající jídlo doplňuje vstřícnost místních obyvatel (prostě se snaží a nepůsobí otráveně!) a skutečnost, že mnoho věcí a služeb pořídíte o cca třetinu levněji než v Česku.
Kromě hor stojí za návštěvu i hlavní město Sofie, jejíž centrum opravdu není plné zatoulaných psů, jak jsme si, přiznáme se :), chvíli mysleli. (Jeden článek totiž uváděl, že ve městě bylo v roce 1997 na 20 000 toulavých psů – situace se tedy výrazně zlepšila). Na chatách už často nejsou turecké záchody a ani turecké kafe 🙂 V horských chatách, které jsme navštívili my, jsem si bez problémů objednala cappuccino 🙂 A nebylo to cappuccino z prášku, jako ještě někde dostanete tady 🙂
Pro všechny, kdo o návštěvě této krásné a pohostinné země s výbornou kuchyní uvažují, ale ještě se nerozhoupali :), jsme se rozhodla sepsat pár postřehů z naší poslední návštěvy.
1) Letenky za dobrou cenu
Letenky jsme kupovali přes Pelikan.cz a průměrná cena zpáteční letenky byla okolo 4 200 Kč. Let tam byl s přestupem ve Vídni, na zpět jsme letěli přes Frankfurt.
(Lety nebyly bez komplikací, což ale souvisí se současným leteckých omezením flotily.)
Letěli jsme do hlavního města Sofie, odkud jsme se nechali předem pronajmutým autem dovést pod lanovku, která vás vyveze do hor k místu „7 lakes“.
2) Levné ubytování
Ubytování jsme si bez problémů našli přes Booking.com. Protože nás bylo pět, pronajmuli jsme si 2x celý byt v Sofii (noc po příletu a noc po odletu) – cena za noc byla okolo 1 200 Kč pro všechny.
Jednu noc jsme spali v luxusním hotelu – cena za 2x dvoulůžkový pokoj a 1x jednolůžkových pokoj se snídaní činila okolo 2 400 Kč pro všechny.
Protože jsme museli změnit plán a předčasně odejít z hor, pronajmuli jsme si pro naše výlety na 4 noci chatu se 2 ložnicemi. Ubytování na pět dní pro pět lidí stálo cca 4 400 Kč. Chata se nacházela v krásném horském středisku (to znamená už samo o sobě dražší destinaci a přesto ta super cena 🙂 ) a voněla dřevem i novotou.
K ubytování jen malé upozornění – asi dvakrát jsme ho museli platit v hotovosti, což u rezervace bylo uvedené, ale my si toho nevšimli – zvyklí, že si Booking peníze automaticky strhne.
3) Vynikající bulharská kuchyně za sympatické ceny
Milujeme zeleninu a proto je pro nás bulharská kuchyně naprosto ideální. Před pěti lety jsme si na horských chatách zamilovali zeleninové polévky a nezklamaly nás ani letos. V chatách vám udělají také saláty, omelety nebo hranolky.
V restauraci jsme si pochutnali opět na salátech a příbuzní, kteří jí maso, se tetelili blahem nad grilovaným masem. Za oběd v horském středisku, během kterého jsme si objednali 3x Coca Colu, 3x pivo, 3x velký salát s balkýnským sýrem nebo vajíčkem, 2x velké hranolky, 2x smažený sýr a 400 g grilovaného masa (maso, klobásky, špízy…) jsme zaplatili cca 750 Kč.
Zelenina a sýry, které jsme si koupili v bulharském Lídlu, chutnaly moc dobře. Jídlo jsme si zpravidla připravovali doma a bavila nás kombinace Fety a dalších druhů sýra, čerstvé zeleniny, grilované zeleniny (papriky, rajčata, likek), oliv, kapary a chleba.
Chutnalo nám i místní pivo 🙂
Když jsme nejedli v chatě, uvařili jsme si na vařiči.
4) Horské chaty s výborným jídlem a možností přespání, útulny
V bulharských horách není nouze o horské chaty a často na nějakou narazíte. Na trase, co jsme si vybrali my, jsme chatu potkali denně nebo ob den. Záleží, jak jdete rychle 🙂
Chaty nabízejí možnost ubytování nebo postavení si stanu v jejich okolí. Oficiálně se totiž v Bulharsku kempovat v horách nesmí. Kromě toho se na chatách parádně a levně najíte 🙂 Za několik piv, asi tři Coca Coly, patery velké hranolky, polévku a dvě omelety jsme nechali kolem 400 Kč. To je částka, která vám na Korsice nestačí ani na dvě omelety… (o naší návštěvě Korsiky jsme psali zde).
Velká hustota chat nabízí návštěvníkům hor opravdu veliký komfort – mít denně teplé jídlo, koupit si pivo, limonádu, dobít baterky apod.
Kdo nestihne dojít k chatě, může přečkat například špatné počasí v útulně.
5) Krásné hory, které stojí za návštěvu
A teď to hlavní. HORY. Bulharské hory RILA a PIRIN nám učarovaly. Jsou atraktivní pro zkušené hikery i vstřícné pro ty, kteří s horami teprve začínají. Nejvyšší výška, ve které se pohybujete, je okolo 2 700 m. Vyšplhat na nejvyšší horu není žádná věda. Někdy jdete po úzkých cestičkách, občas šlapete přes kamenná pole nebo jdete řekou.
Pokud pominu atraktivní místa jako nejvyšší horu Musalu, kde jsou davy turistů, moc lidí zde nepotkáte. Hory jsou krásné a je v nich božský klid. Jsou místa, kde jsme byli jako v ráji a za celý den potkali lidi jen 3x.
6) Rozmanitá fauna i flóra
Horská příroda je v Bulharsku moc pěkná. Viděli jsme velká stáda kamzíků i volně se pasoucí koně. Jeden úsek lemovaly lilie, jinde byly louky plné orchidejí.
7) Horská střediska, kde vám bude dobře
Pokud zatoužíte po větším pohodlí, můžete na výlety vyrážet z horského střediska, které vám poskytne absolutní komfort.
My jsme si vybrali město Borovets, které leží pod nejvyšší horou Musala a žije hlavně v zimě. V létě zde byl turistický ruch tak akorát 🙂
Ve středisku jsou obchody, restaurace a do hor jezdí lanovka. Kdo chce, může celý den strávit v atraktivním bazénu nebo wellness. Vstup na celý den do bazénu pro 5 lidí stál okolo 1 000 Kč.
8) Krásné hlavní město Sofie, kde to opravdu žije a historické památky
V hlavním městě Sofie to žije. Je plné originálních krámků, restaurací a barů. Obchody nejsou tak unifikované jako v Praze, kde se v centru setkáváte hlavně s největšími módními řetězci. Sofie je více jedinečná.
Centrum města nabízí příjemnou procházku a přes den a hlavně večer je plné lidí. Je zde cítit opravdu dobrá atmosféra. Lidé se setkávají v parcích, korzují na ulicích…
Hlavní město Sofie je plné historických památek.
10) Nemusíte umět anglicky – stejně vám anglicky nikdo rozumět nebude 🙂
V bulharských horách se anglicky nedomluvíte. Lepší je to v horských střediscích a v hlavním městě. Často než zkoušet mluvit anglicky, stačí mluvit česky a Bulhaři vám budou rozumět. Hodně slov totiž máme hodně podobných. Podívejte se schválně do slovníku 🙂
Počasí
Až pojedete do Bulharska, nezapomeňte, že vám v horách může pršet. Nám pršelo docela často. Nejdřív jsem z toho byla trochu rozmrzelá, protože jsme si v Kalifornii zvykli na permanentně krásné počasí, čím dřív se s tímto faktem ale vyrovnáte, tím líp 🙂
Toulaví psi
V horách jsme potkali několik zatoulaných psů. Jakmile se na vás pejsek nalepí, nemáte moc možností, jak se ho zbavit. Pokud na něj nejste vyloženě zlí, což jsme my s naší povahou nedokázali. Psi jsou navíc opravdu krásní, takže je těžké se nad nimi nerozplynout.
První pes se na nás nalepil, když jsme míjeli partu Čechů. Podařilo se nám ho ale křikem odehnat a donutit, aby se vrátil ke své původní lidské smečce. Byl samozřejmě krásný a za jiných podmínek by si ho člověk hned adoptoval. Na dalšího pejska jsme narazili, když jsme sešli z hor a udělali si provizorní přespání na louce. Spal u našeho stanu celou noc a pak s námi šel 7 kilometrů do města. Tam jsme se mu schovali v klášteře a tím, že jsme vyšli jiným vchodem, jsme se mu ztratili. Tohle nám lámalo srdce. Psi v horách nejsou agresivní, protože ví, že když budou zlí, nedáte jim nic k jídlu. A tak jsou přítulní.
(Ty, co jsme potkali, nehlídali žádná stáda. Pokud hlídá stádo a běží k vám, slyšela jsem, že máte stát a nechat se očichat. Kdyby byl pes vyloženě agresivní a šel po vás, je potřeba použít hole – mám zkušenost, že holí se psi obecně bojí a že to pomáhá.)
Psů nám bylo neuvěřitelně líto a hodně těžce jsme to nesli. O to hůř, že ty, co jsme potkali, byli opravdu hodní a dělání „psích“ očí jim šlo na jedničku. Pak jsme si snažili namluvit, že tím, že mají svobodný život, jsou na tom lépe než řada psů v Česku uvázaných na řetězu nebo zavřených v kleci.
V centru Sofie jsme téměř žádné psi nepotkali.
Další přidanou hodnotou návštěvy Bulharska je samozřejmě víno 🙂
Pár slov na závěr
Když jsme přijeli do Bulharska, zarazil nás velký počet neopravených domů. Moje první myšlenky byly, že v takovém městě nechci být… Fakt je, že po pár hodinách takové věci přestanete řešit a soustředíte na to podstatné. Necháte se unést skvělým jídlem, které si koupíte za pár korun, dáte si v centru města kafe za dvacku, užíváte si pohostinnost a pohodou, která na vás i přes neupravené domy dýchá. A uvědomíte si, že lidské štěstí opravdu není o fasádách nebo způsobu vedení elektrických drátů.
S návštěvou Bulharska opravdu neotálejte. Stojí za to.
