PCT – 95. den na trailu; fantastický hiker box a parádní spaní u vodopádů, Mount Hood, Timberline Lodge

Vstávali jsme patnáct minut před šestou. Do údolí padla vlhkost, a tak bylo ráno hodně moc studené. Dokonce jsem si oblékla i kalhoty.

Ještě jsme využili pohostinnosti naší trail angelky a ke snídani jsem připravila toastové chleby s marmeládou a plátkovým sýrem. Po nich jsme si ještě zakousli její vynikající sušenky z burákového másla.

Vycházeli jsme zmrzlí v půl sedmé a přes hodinu se rozehřívali. Cesta vedla kolem jezera a lesem. Hlavní dominantou dnes byla sopka Mt. Hood, na kterou jsme museli vyšplhat. Poslední asi dvě míle vedla cesta sopečným pískem, který se propadal. Šlo se hůř než na rozbředlém sněhu.

Dopoledne jsme prohodili pár zdvořilostních frází s jednou hikerkou. Říkala, že je jejím cílem také Timberlake, ale že neví, zda to dnes dojde, protože je cesta STRAŠNĚ moc do kopce. Převýšení přitom bylo jen okolo 600 metrů. „Strašně moc“ je pro mě 1 200 – 2 500 metrů. Na tohle je třeba si dávat u Američanů pozor, protože někdy v tomhle směru přehání. Letos se to týká sněhu – že je někde hodně sněhu řeknou i o úseku, který je dobře schůdný. Mnoho lidí si tak nechá zajímavé části trailu uniknout. Dnes jsme potkali na trailu vyděšenou holku, které někdo řekl, že je na trailu STRAŠNĚ moc popadaných stromů – přitom tam ležely tři a ve všech případech se daly obejít.

Nahoře jsme navštívili Timberline Lodge. Starší horské středisko mě velmi příjemně překvapilo. Vzhledem k víkendu bylo parkoviště obsypané auty, a tak jsem se bála, že třeba ani nenajdeme místo k sezení. Většina lidí podnikala ale výlety venku po okolí a uvnitř budovy to bylo super. V prvním patře je sezení s mnoha elektrickými zásuvkami, v přízemí je obchod se sportovním vybavením a suvenýry, kde se i vydávají zaslané balíky.

U vstupu je napravo informační místnost s obrovským hiker boxem. Jeho obsah mi dnes otočil náladu o 180°. 

V kontextu toho, že zde, jak jsem už psala, stojí jídlo pro dva na tři dny až 80 dolarů (pokud chcete jíst i něco jiného než kaše a nudlové polévky), potěší každá tyčka „zdarma“.

A dnešní poklad v sobě navíc obsahoval hodně zdravých veganských tyček 🙂

Moc nám chutnaly ty od firmy Odwalla – působí jakoby pečeným dojmem. A dále jsme ochutnali slané tyčinky, které jsme si objednali z Amazonu – opět výborné. V hiker boxu jsme našli i pastu na zuby, lepidlo nebo plyn. Také jsme si vzali tři limonády a preclíky v čokoládě a karamelu, na které si už dlouho brousím zuby.

Dnes jsme na cestě potkali jednoho hikera, který se se mnou začal bavit a doporučil nám místo na spaní u vodopádu vzdálené 6 mil od Timberline. Došli jsme po sedmé a spot neměl chybu 🙂

Jelikož jsme spali na prašnějším podloží, tak si Tomáš opět vyhrál – z přilehlého vodopádu přinesl vodu a v okolí stanu vodou pocákal písek/prach. Díky tomu jsme si ještě více mohli užít naprosto nádherné místo pro dnešní spaní. Uvařili jsme nudle, do kterých na chuť dávám ještě sojovou omáčku, a kuskus – ten se prodává už ochucený. A ještě jsme zkoušeli chutě dobrot z hiker boxu. 

Náš nový japonský „stoleček“:-) 

Zítra nás čeká jeden z nejrovnějších úseků PCT, a tak se už docela těším a doufám, že najdeme co nejvíce mil :-). Je to posledních 45 mil před tím, než z Oregonu vstoupíme do státu Washington.

Dvoupatrový vodopád – naše dnešní koupelna 🙂

Dopoledne jsem přemýšlela, jestli mi má trail ještě co nabídnout. Soudě dle dnešních zážitků je odpověď určitě: ANO!

Spíme na míli 2 100 a ušli jsme 47 km.