PCT – 46. den na trailu; míle 800 a neúspěšné brodění White Creek

Ráno jsme šli pro změnu ve sněhu 🙂 Na štěstí jsme dopoledne mířili do údolí, a tak se šlo docela dobře. Až do momentu, kdy jsme nemohli překročit rozbouřený proud vody.

Čekaly nás přechody dvou řek, které jsme na štěstí zvládli přes sněhové mosty – tzn. jdete podél toku řeky a hledáte, zda ještě někde není zasypána takovou vrstvou sněhu, aby vás udržela, i když se pod ní valí a hučí řeka. Tomáš mosty hledá, zkouší a přechází jako první…

Sierra nám dnes začala odkrývat svoji krásu, o které se všude tolik mluví.

A v poledne se objevil i trail! I když je trail v tenhle okamžik plný vody, člověka pobyt na pevné půdě potěší.

Zase přecházíme potok. Jde to docela snadno, voda je jen ke stehnům a má slabý proud.

Probouzí se kolem nás život. Vnímám ho plnými doušky. Myslím na léto v České republice – na kytky, jahody, rajčata, víno… Život je krásný, musím se vschopit a zabojovat. Je to TO znamení, o které jsem prosila včera?

Zase mám chuť „skákat přes kaluže“ a trail mě opět baví.

Objevují se kytičky…

… Cítím se jako na jaře, kdy se všechno rodí a probouzí.

A přicházíme na úžasné kempoviště. Prostě to tady nemá chybu! Všechno máme jen sami pro sebe.

Dáváme si pauzu. Ještě ji protahujeme 🙂

Box na odkládání jídla – proti medvědům.

Most, o kterém kolovala fáma, že ho strhl sníh, na štěstí drží 🙂

Procházíme přes rozbouřenou řeku, jejíž proud zesiluje až do večera.

Jsme na míli 800.

Na asi dvou milích brodíme třikrát.

Po třetí se nám brodění ani i když si natahujeme provaz, nedaří. Mojí hloupostí jsem utopila foťák. Jako alternativu našel Shon sněhový most patnáct minut od trailu směrem do hor, ale já jsem už tak vyčerpaná, že si potřebuji dát pauzu a všechno si v klidu promyslet. S našimi úžasnými přáteli se loučí me a vracíme se sami na kempoviště, kde se nám před tím líbilo. Znovu dvakrát brodíme. Sušíme věci, stavíme stan  a přemýšlíme, co budeme dělat. Já už v Sieře pokračovat nechci. Tomáš uvažuje o cestě do údolí, ale zjišťujeme, že tam spadl most přes velkou řeku a tahle „úniková“ cesta je pro nás tudíž zavřená. Musíme to dojít…  Zítra brzy ráno zkusíme řeku přejít znovu, až klesne její hladina.

Cítím se jako vězeň Sierry.

Spíme na míli 802 a ušli jsme 13 km.