41 kilometrů po pláži NENÍ romantika

Ráno jsme vyrazili v šest s cílem ujít dnes „jen“ 30 kilometrů. Krása střídala nádheru a probouzející se den jsme si opravdu užili.

Na zemi byly stovky různě barevných mušlí. Jen jejich tvary a barvami bych se mohla kochat celý den. Pozorovali jsme racky při lovení a rozbíjení mušlí. Vždycky je svrchu upustili, aby se mušle rozbily. Na šumění oceánu už jsme si zvykli a přestali ho vnímat. Podívánou pro oči byl i východ slunce. Kromě asi dvou aut byla celá pláž celé dopoledne jen naše. To ráno jsme si ohromně užili. Díky vycházejícím paprskům slunce hrála pláž teplými barvami. Bylo příjemné teplo. Dokonalý moment.

Až do večera jsme kromě dvou lidí za 41 kilometrů nikoho nepotkali. Resp. ještě kolem nás projíždělo několik aut a pár autobusů s turisty, kteří jeli surfovat na písečné duny. Jinak jsme měli celou širokou pláž celý den jen sami pro sebe!

Počáteční nadšení z pláže začala střídat únava z vedra a z toho, jak byla chůze monotónní. Navíc nás z chůze po písku začaly neuvěřitelně moc bolet plosky nohou. I když máme krém s UV faktorem 50, Tomáš si včera spálil krk a nohy, a tak jsme se v poledne oba oblékli do dlouhých kalhot a rukávů. Byl hic jako prase…

Včera a dnes dopoledne nebyl problém s pitnou vodou. V aplikaci značené prameny byly spolehlivé, a protože od sebe byly vzdálené maximálně 5 kilometrů, brali jsme si celkem 2 litry vody. Po obědě nás proto nenapadlo, že si nabíráme poslední vodu a na další budeme čekat 27 kilometrů!!!

Díky akutnímu nedostatku vody jsme museli změnit plán a nakonec ušli 41 kilometrů. Než jsme došli k malému jezírku, kde byla konečně voda, prožili jsme docela perné chvíle.

Když už jsme došli tak daleko, rozhodli jsme se pokračovat dalších 10 kilometrů do místa, kde byla možnost si dát sprchu a ovocné smoothie.

Navzdory silné motivaci jsme poslední kilometry mleli z posledního. Byli jsme unavení a měli namožené nohy.

Místo, kam jsme se nakonec doplazili, působilo hipisáckým dojmem. Tvořila ho hlavní budova se záchody a sprchami. Okolo byly dvě menší chatky a tři místa na stahování. Paní domácí byla Maurka a opravdu se snažila. Ubytování ve stanu včetně jejího vyhlášeného smoothie nás stálo 40 dolarů. Na místě bylo dalších asi 15 hikerů. Nejdřív se mi do socializace příliš nechtělo, protože jsem dost uzavřený a samotářský typ, pak jsem se ale překonala a hodili jsme řeč s jednou sympatickou Češkou, kterou jsme zde potkali. Velký respekt, že se na trail vydala sama!

Na trailu!

3 Replies to “41 kilometrů po pláži NENÍ romantika”

  1. Ahoj,
    právě dočítám Vaše PCT z minulých let, které jste velmi hezkým způsobem přiblížili nám ostatním, kteří se tam zatím nemůžeme z různých důvodů dostat, ač by to tam srdce a tlapky táhlo, takže touto cestou velké poděkování za to, že si nenecháváte své příběhy jen pro sebe samé. Proto budu rád sledovat i Vaši aktuální cestu. Blog je velmi hezky psaný a spolu s fotografiemi a živým obrazem umíte velmi dobře přenést kus té atmosféry až sem k nám. To je velmi cenné. No v každém případě pozdravujte mořátko, co se týká chůze po pláži to je velmi náročná záležitost, zejména fyzicky takže ať Vám tlapky dobře šlapou a hlavně – hodně spokojených úsměvů a zážitků, které tam v dálce získáte. A díky …. je to opravdu super a má to smysl :).

    Ahooooj Jirka

  2. a vlastně dnes je 5. prosince …. takže hezkého Mikuláše i Vám na druhém konci světa. Pro Vás to má jednu výhodu – na čerta nejspíš nenarazíte 🙂

  3. Ahoj Jirko, ohromně jsi nás potěšil – až dojal. Nedokážeme vyjádřit, jak moc to pro nás znamená, co jsi napsal. Psaní blogu a dělání videí nám zabírá celkem dost času – resp. energie, které máme spíš deficit, jsme rádi, že to má smysl ❤ Z celého srdce ti děkujeme. Lenka a Tom Ps: čerta sice nemáme, za to máme rozkousané nohy od mušek. To stačí 🤣

Napsat komentář